Čínská kultura a tradice

Čas po návratu z hodiny čínského poslechu, na kterém nám učitelka vysvětluje triviality a snaží se při tom mluvit anglicky, není ta správná doba na úkol, který jsem si pro dnešek dala: být pozitivní. Jedna moje kamarádka se vyjádřila, že je zvědavá, jestli někdy něco doopravdy pochválím, a co to případně bude. Jako by postoje všech sinologů, studentů, i těch skutečných, nebyly v podstatě podobné! Jako by to všechno byla jenom moje škarohlídská perspektiva...

Při našem zimním cestování Čínou jsme se pustili na jih a do středu Číny, a navštívili Šanghaj, Sučou, Changčou, Chuang šan (Žluté hory) a vesnice a města v západním Chunanu. Projeli jsme ještě i Nančchang, hlavní město provincie Ťiangsi, a Čchangša, hlavní město Chunanu. Předesílám, že tedy vůbec neznám západ Číny (vnější Čínu), který je prý opravdu něco dost jiného. Asi druhý den po návratu do Pekingu jsem nazvracela dvě stránky soptění, nadávek a rasistických výlevů, jsem si řekla, že bude…

Na oknech nalepené výstřižky z červeného papíru, novoroční kuplety nalepené na vchodech do domů, kvetoucí narcisky či malý mandarinovník a figurky či obrázky psa, který je znamením nadcházejícího roku – to vše značí příchod oslav čínského Nového roku, který letos spadá na 29. ledna.

Když člověk v Pekingu zavítá na trh Xiu Shui či Ya Xiu, nabude dojmu, že jim to jde velmi dobře. I obyčejní prodavači se tu s cizinci plynně baví, vychvalují své zboží a urputně se handrkují o cenu. Ti se to však nenaučili ve škole, ale posloužila jim k tomu dennodenní praxe s cizinci. Ti jsou samozřejmě na těchto trzích hlavními zákazníky. Leckterý absolvent prestižní Pekingské univerzity by za nimi v mluvení zaostával. Zastaralý způsob výuky a nedostatek praxe jsou hlavními příčinami…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.