Všechny články

Nahradí-li Čína USA na pozici vědecké velmoci, proběhne to bez oficiálního oznámení. 

Čína je druhá nejmocnější země na světě. Poslední dekády ohromovala zběsilým hospodářským růstem. Nápis „Made in China“ již není znakem levného šuntu, Peking investuje do nejmodernějších technologií, dominuje v oblastech, jako jsou elektromobily či solární panely, ve vývoji umělé inteligence šlape Američanům na paty. Otázkou prý není, jestli Čína předežene USA, ale kdy. Vše nasvědčovalo tomu, že 21. století bude patřit Asii. Jenže to již tak úplně neplatí. 

V posledních dnech proběhly tiskem informace o reformě čínských vysokých škol v souvislosti s nástupem umělé inteligence. Z povrchních článků může vzniknout dojem, že se prostě ruší část humanitních oborů a přibude oborů technických. Ve skutečnosti ale v posledních třech letech proběhla zásadní transformace celého školství.

Zpráva, že Kanada s Čínou se dohodly na snížení vzájemných cel, nepůsobí jako světodějná událost, zvláště pokud přihlédneme k tomu, co se děje v Íránu, na Ukrajině či okolo Grónska. Přesto jde ale o zásadní zlom, naznačující, jak chaotická politika Donalda Trumpa podlamuje americké zájmy.

Svět se ocitl „v období velkých turbulencí a transformací“, řekl čínský vladař a generální tajemník tamní komunistické strany Si Ťin-pching počátkem září státníkům, kteří k němu přiletěli na summit a na vojenskou přehlídku.

Pohyb zboží v Man-čou-li, hlavním hraničním přechodu mezi Ruskem a Čínou, dokonale ilustruje stále užší vztahy mezi oběma zeměmi. Komplikuje to ale vztahy Číny a Evropy

Stalin, velký milovník hollywoodských muzikálů, kdysi snil o sovětském Hollywoodu. Tamní kinematografie měla dohnat a napodobit hollywoodské filmy. Tuhle štafetu teď převzala Čína...a částečně uspěla. 

Akcie čipového giganta Nvidia po zprávách o čínském AI startupu DeepSeek odepsaly za jediný den 17%, čímž se tržní kapitalizace firmy snížila o 600 miliard dolarů, což byl největší propad v historii.

Čína buduje největší letiště světa na uměle vytvořeném ostrově u svého severovýchodního pobřeží. Mezinárodní letiště Ta-lien Čou-šuej-c’, jehož výstavba začala v posledních letech, se stane rekordmanem nejen ve velikosti, ale i co do počtu odbavených turistů. Dopravní uzel propojující Čínu s Japonskem či Jižní Koreou, plánuje odbavit až 80 milionů cestujících ročně.