Čínské vládě se povedlo něco, co čeští komunisté nikdy nedokázali: Mladí lidé nejenom nemají přístup k informacím, oni ho ani nechtějí
Rubriky
Letošní rok získá svá hodnocení do značné míry podle toho, zda Spojené státy a Čína naleznou společnou řeč.
Hollywood – továrna na sny – byl po desetiletí důležitou součástí americké „soft power“, schopnosti ovlivňovat veřejnost v zahraničí sebeprezentací, která je pro ni přitažlivá. Na základě amerických filmů si mnoho a mnoho lidí utvářelo obraz země, v níž vznikly, a také z nich vstřebávalo americké hodnoty – třeba individualismus, potřebu svobody a nezávislosti. Za studené války mohla tímto způsobem fungovat i díla vůči americké politice a vůbec systému kritická.
Za třetím dálničním obchvatem v Pekingu, severozápadně od Zakázaného města, buduje Čínská akademie věd již několik desetiletí kampus národních laboratoří. Téměř v jeho středu se nachází Ústav pro automatizaci, blyštivá, stříbřitě modrá budova obklopená stožáry s nainstalovanými kamerami. Jedná se o zařízení určen…
Česká politika žila krátce cestou předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Poté, co se pevninská Čína uchýlila k tradiční metodě vyhrožování blíže neurčenými následky („Přimějeme ho zaplatit vysokou cenu za jeho krátkozraké chování" - čínský ministr zahraničí), při vzpomínce na jeho předchůdce Jaroslava Kuberu, po němž návštěvu ostrova nový předseda Senátu zdědil i s funkcí, a konečně vzhledem k tomu, že s Tchaj-wanem máme od 90. let vynikající vztahy, Vystrčil téměř nemohl nejet. Na…
Pozdvižení nezpůsobila jen pohrůžka prezidenta Trumpa. Ta byla neortodoxní zejména v tom, že Trump přišel s tím, že by kupec měl zaplatit americkému ministerstvu financí, jak se říká v byznysu, „finder's fee“, tedy poplatek za to, že dal prodávajícího a kupujícího dohromady.
Když slyšíš větu: „Zvládneme to za každou cenu,“ tak si nemysli, že jsi „my“. Ty jsi jenom „cena“. Hořký vtip vystihuje náladu jedenáctimilionového města Wu-chan, které bylo během epidemie nového koronaviru 76 dnů izolováno od okolního světa. Také proto ho ve svém internetovém Wuchanském deníku zaznamenává spisovatelka FangFang, která izolaci prožila v domovním bloku ve čtvrti Wu-čchang. Pětašedesátiletá autorka popisovala skutečnost zavřeného města ve střední Číně, tím se stala oponentkou…