Všechny články

Je potřeba vyvrátit mýtus, že by se Číňané cítili utiskováni totalitním režimem, toužili se ho zbavit a doplout do rajských vod demokracie. Většinu lidí tam politika vůbec nezajímá. 

Tajemství tohoto šťavnatého, aromatického jídla je čas. Pomalé vaření po dobu několika hodin umožňuje vepřovému bůčku absorbovat víno a sójovou omáčku, která rozkládá mastné maso, čímž vzniká fantasticá struktura lahodného pokrmu. Tato další ze slavných čínských kulinářských specialit se váže k městu Hangzhou a jmenuje se vepřové dongpo (东坡肉).

Pohled na Čínu je dnes plný nervozity, děje se něco historicky bezprecedentního a neznámá změna vždy vyvolává obavy z budoucnosti. Západ chce tudíž oprávněně získat záruky, že jeho zájmy tato změna neohrožuje. V mezinárodní politice paradoxně i rozum často slouží emocím a proto je třeba nalézt cestu jak zájmy Západu zabezpečit. Je zřejmé, že  i racionální přístup nenabídne nic víc než alternativy, ale i to rozhodně není málo.

Poté co letos v lednu příznivci Donalda Trumpa vzali útokem americký Kapitol, vystřelila v Číně vzhůru cena knihy, která už dávno nebyla novinkou a těžko se sháněla. Nese název Amerika proti Americe a předvídá postupný úpadek země pod vlivem rostoucích domácích konfliktů. Když se v jednom čínském on-line antikvariátu začala nabízet za neskutečných 2500 dolarů, všiml si fenoménu i byznysový server Bloomberg.

USA a Británie 15. září oznámily podpis dohody, podle níž budou s Austrálií jako součást „vylepšeného trojstranného bezpečnostního partnerství“ AUKUS sdílet technologie pro jaderné ponorky. Svět oznámení vnímal jako velkou novinku – a právem. Je to vlastně znamení, že se těžiště geopolitiky pohnulo směrem na východ a že v nadcházejících dekádách bude stát v centru mezinárodního dění Asie.

Ve chvíli stého výročí je třeba uznat, že čínská KS přežila mnohé předpovědi úpadku, jež se ve zpětném pohledu zdají být spíš zbožným přáním západních znalců.

Která globální průmyslová společnost je pravděpodobně nejméně postradatelná pro světovou ekonomiku? Není to žádná automobilka, žádná strojírenská, chemická či farmaceutická firma. Je to slévárna. Ovšem slévárna zcela mimořádná.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) pobývalo od jejího zprovoznění v roce 2000 více než 240 astronautů z různých zemí, žádný z nich nepocházel z nejlidnatější země světa.  Čína si proto staví vlastní vesmírnou stanici.

Pod kybernetickými útoky kolabuje infrastruktura Tchaj-wanu. Americké systémy jsou oslepeny. Čínská flotila zahajuje blokádu ostrova s cílem zabránit dodávkám potravin i vojenské pomoci. Letecké útoky vyřazují centra. Výsadkáři se snaží zajistit opěrné body a otevřít cestu pro vylodění dalších divizí. Zatím se to odehrává jen ve vizi východoasijského zpravodaje agentury Bloomberg Samsona Ellise, podobné představy však díky novému sebevědomí Číny nemusí být fantazií.