Všechny články

Pod kybernetickými útoky kolabuje infrastruktura Tchaj-wanu. Americké systémy jsou oslepeny. Čínská flotila zahajuje blokádu ostrova s cílem zabránit dodávkám potravin i vojenské pomoci. Letecké útoky vyřazují centra. Výsadkáři se snaží zajistit opěrné body a otevřít cestu pro vylodění dalších divizí. Zatím se to odehrává jen ve vizi východoasijského zpravodaje agentury Bloomberg Samsona Ellise, podobné představy však díky novému sebevědomí Číny nemusí být fantazií.

Taxíky jezdící zdarma, silnice lemující lány chryzantém. Deštivý den, desetitisícové fronty, další miliony vzdávající hold online. Čína se o víkendu oděla do černé – zemřel národní hrdina, který nasytil lid a odvrátil hladomor.

Čína dohání západní hospodářský a mocenský náskok rychleji, než si před čtyřiceti lety kdokoli uměl představit. A tento trend doprovází pozoruhodná asymetrie: čínské elity, minimálně ty akademické, toho o Západě vědí násobně více než západní elity o Číně.

Měl to být rok, který odstaví Čínu na vedlejší kolej mezinárodního obchodu i politiky. Přesně na Silvestra roku 2019 se objevila první zmínka o výskytu nového koronaviru v čínském městě Wu-chan.

Čínské vládě se povedlo něco, co čeští komunisté nikdy nedokázali: Mladí lidé nejenom nemají přístup k informacím, oni ho ani nechtějí

Letošní rok získá svá hodnocení do značné míry podle toho, zda Spojené státy a Čína naleznou společnou řeč.

Hollywood – továrna na sny – byl po desetiletí důležitou součástí americké „soft power“, schopnosti ovlivňovat veřejnost v zahraničí sebeprezentací, která je pro ni přitažlivá. Na základě amerických filmů si mnoho a mnoho lidí utvářelo obraz země, v níž vznikly, a také z nich vstřebávalo americké hodnoty – třeba individualismus, potřebu svobody a nezávislosti. Za studené války mohla tímto způsobem fungovat i díla vůči americké politice a vůbec systému kritická.

Za třetím dálničním obchvatem v Pekingu, severozápadně od Zakázaného města, buduje Čínská akademie věd již několik desetiletí kampus národních laboratoří. Téměř v jeho středu se nachází Ústav pro automatizaci, blyštivá, stříbřitě modrá budova obklopená stožáry s nainstalovanými kamerami. Jedná se o zařízení určen…

Česká politika žila krátce cestou předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Poté, co se pevninská Čína uchýlila k tradiční metodě vyhrožování blíže neurčenými následky („Přimějeme ho zaplatit vysokou cenu za jeho krátkozraké chování" - čínský ministr zahraničí), při vzpomínce na jeho předchůdce Jaroslava Kuberu, po němž návštěvu ostrova nový předseda Senátu zdědil i s funkcí, a konečně vzhledem k tomu, že s Tchaj-wanem máme od 90. let vynikající vztahy, Vystrčil téměř nemohl nejet. Na…