Čínské příhraniční město drží nad vodou ruskou ekonomiku

„Rusko-čínské vztahy jsou těmi nejstabilnějšími, nejvyspělejšími a strategicky nejvýznamnějšími mezi všemi vztahy velkých zemí světa,“ řekl tento měsíc Wang I, čínský ministr zahraničí, po schůzce se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Nadšenou podporou Ruska ale čínští vůdci vnesli nové napětí do vztahů své země s Evropskou unií. Kdyby se Peking od Moskvy distancoval, Evropa by se po výhrůžkách zavedením cel na evropské zboží ze strany amerického prezidenta Trumpa mohla obrátit k Číně. Ve čtvrtek se na summitu v Pekingu setkali lídři Evropské unie s čínskými představiteli. Očekávalo se, že znovu požádají čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby omezil čínskou hospodářskou a průmyslovou podporu ruského válčení proti Ukrajině. Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, tento měsíc uvedla, že postoj Číny k válce na Ukrajině bude „rozhodujícím faktorem“ pro vztahy mezi Unií a Pekingem. „Vytrvalá čínská podpora Ruska zvyšuje nestabilitu a nejistotu tady v Evropě,“ prohlásila. „Můžeme říct, že Čína de facto umožňuje fungování ruské válečné ekonomiky – to nemůžeme akceptovat.“ Velká část obchodu mezi Čínou a Ruskem už dlouho plyne přes Man-čou-li. Rusko vybudovalo železniční trať k tomuto městu na severovýchodě Číny v roce 1900. Dnes vlaky a kamiony z Ruska přivážejí do Číny dřevo nebo čerstvě nařezaná prkna: borové dřevo na stavby a nábytek, březové zase na hůlky, osikové na stavební bednění a jilmové na výztuže uhelných dolů. Tento proud prozrazuje oslabenou hospodářskou pozici Ruska, které se nyní prakticky stalo ekonomickým satelitem Číny: je na Pekingu závislé kvůli dovozu průmyslového zboží a prodeji surovin, které by Čína – kdyby chtěla – mohla nakupovat jinde.

Téměř šest procent veškeré ruské ekonomiky dnes sestává z exportu do Číny. Podobný podíl vývozu do Číny má i Írán, další země postižená mezinárodními sankcemi. Součástí tlaku na Rusko, aby přijalo příměří, byla i hrozba Donalda Trumpa z minulého týdne, že zavede cla a další sankce proti zemím, které s Ruskem obchodují, ačkoliv Čínu jmenovitě nezmínil. Oficiální ekonomická strategie v Man-čou-li – ruské suroviny, čínské zpracování – zdůrazňuje vývoj Ruska v dodavatele surovin ohromnému čínskému zpracovatelskému průmyslu. Což má za následek zakrňování toho ruského. Rusko je závislé na čínském oblečení, elektronice a dokonce i na autech. Čínský export směřující za severní hranici vzrostl od začátku ukrajinské války o 71 procent. Tato obchodní aliance se objevuje i v dalších oblastech. Státní média v Číně se ve válce na Ukrajině výrazně přiklonila na stranu Ruska. Ruské televizní kanály postupně v čínských hotelech vytlačují americké stanice. Čínská solidarita je patrná i v regálech obchodů v Man-čou-li: prodává se zde víno, vodka i mletá káva značky Stalin a v jednom obchodě se dokonce specializují na busty bývalých sovětských vůdců a matrjošky s tváří prezidenta Vladimira Putina. Tato nová blízkost naznačuje obrat ve vzájemných vztazích. V padesátých letech pomáhali sovětští poradci tehdy převážně rurální a zaostalé Číně vybudovat první ocelárny, železnice a zbrojovky. Dnes ale Čína vyrábí 32 procent světového průmyslového zboží – víc než Spojené státy, Japonsko, Německo, Jižní Korea a Británie dohromady.A podíl Ruska na globální výrobě? Jen 1,33 procenta – a to, podle údajů Organizace OSN pro průmyslový rozvoj, i včetně ruské zbrojní produkce.Dovoz dřeva a dalšího zboží z Ruska je pro Čínu výhodný, umožňuje Pekingu vyhnout se dovozu z USA a od jejich spojenců. Čína dřív dovážela suroviny, například řepku, z Kanady, ale tyto komodity začala ve větší míře nakupovat od Ruska poté, co se Kanada loni přidala k prezidentu Joe Bidenovi a poté k Donaldu Trumpovi při zavádění vyšších cel na čínské zboží.

Čína reagovala protiopatřením a uvalila stoprocentní cla na dovoz kanadského řepkového oleje a pokrutin. Zároveň zahájila obchodní spor proti kanadské řepce, čímž zasáhla jeden z hlavních kanadských exportů do Číny. Ve společnosti Manzhouli Xinfeng Grain and Oil Industry Limited Company přepravují jasně červené vysokozdvižné vozíky pytle se zásobami. Vysoce automatizovaná továrna, vzdálená necelý kilometr od hranic, zbavuje ruskou řepku slupky a lisuje ji na řepkový olej.Chuang Pao-čchiang, ředitel nedaleké pily, uvedl, že jeho firma ve velkém nakupuje dřevo ze sousední Sibiře a zpracovává ho na rošty do postelí a další nábytkové komponenty. Americké ministerstvo financí se snažilo znemožnit používání amerických dolarů při transakcích s Ruskem, ale Chuang to řeší tak, že prostřednictvím banky VTB platí v čínských jüanech nebo ruských rublech. Na tuto banku, jednu z největších finančních institucí v Rusku, uvalily USA a EU po invazi na Ukrajinu sankce.Ačkoliv obchod mezi Ruskem a Čínou sílí, objevují se i známky napětí. Rusko zakázalo vyvážet do Číny surové pokácené borovice a jejich dřevo může překročit hranici až rozřezané na prkna, což podnikatele, jako je Chuang, rozčiluje. Čína na oplátku na začátku loňského roku uvalila cla na dovoz ruského uhlí poté, co státní čínské uhelné doly zvýšily produkci a stěžovaly si na ruskou konkurenci. Největší napětí v obchodních vztazích se ale týká automobilů. V roce 2021 nebyla čínská auta v Rusku příliš populární. Po invazi na Ukrajinu se však západní automobilky z Ruska stáhly a čínští výrobci prudce snížili ceny. Podle výzkumné firmy GlobalData Automotive dosáhla čínská auta na konci loňského léta šedesátiprocentního podílu na ruském trhu.Ruští výrobci aut přitom původně očekávali, že z odchodu západní konkurence budou těžit, a čínský úspěch je rozladil. Přesvědčili proto Moskvu, aby za dovoz auta stanovila poplatek ve výši 7500 dolarů. Tento poplatek, zavedený 1. října, má jednu výjimku: nevztahuje se na ojeté vozy, které si ruští občané kupují pro osobní potřebu.Vývoz čínských aut do Ruska se za prvních pět měsíců tohoto roku propadl o 58 procent oproti stejnému období loni. „Je to studená sprcha pro čínské automobilky, které očekávaly, že Rusko bude jejich hlavním tržištěm na mnoho následujících let,“ řekl Stephen Dyer, vedoucí asijské automobilové divize poradenské firmy AlixPartners.

Čínští podnikatelé v Man-čou-li už ale začali využívat výjimku pro ojetá auta. Jen blok od ruské hranice se nachází rok starý palác ojetých vozů – showroom s bronzovými dveřmi a halou vysokou 24 metrů, navržený tak, aby přitáhl ruské zákazníky, kteří chtějí obejít poplatek 7500 dolarů. V nabídce jsou téměř nová BMW, land rovery, volkswageny a další oblíbené značky, které se v Rusku už neprodávají, ale také čínské značky jako Zeekr nebo Hongqi. Zaměstnanci vysvětlili, že ke koupi nejsou žádné nové vozy, ale dají se pořídit ojetiny staré třeba jen jeden měsíc a je možné si je nechat i doručit. Jak je vidět na přechodu v Man-čou-li, ekonomiky obou zemí jsou stále víc propojeny. Čína je největším odběratelem ruské ropy, dřeva a uhlí a brzy se stane i největším odběratelem ruského zemního plynu. Objem vzájemného obchodu přesáhl v loňském roce 240 miliard dolarů, což je nárůst o dvě třetiny od února 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Čína zase dodala mnoho dronů a jejich součástek, které Rusko ve válce používá. Neochvějná čínská podpora ruské ekonomiky pomohla Moskvě přežít: desítky zemí totiž vyloučily Rusko z velké části globálního finančního systému, což narušilo jeho hospodářství. Reakce Číny na ruskou válku proti Ukrajině je ale naprosto opačná.