Velké změny se odehrají už na čínských základních školách, kde k základům gramotnosti nově patří, že každý školák dobře rozumí pojmům jako „algoritmus“ nebo „strojové učení“. Dále roste důraz na logické myšlení a vše, co ho posiluje.
Na čínských středních školách jsou aktuální reformní změny v letošním roce rozsáhlé a navíc vysokoškolské studium je (nebo má být) kompletně transformováno. Změny se dotknou všech oborů. Studenti mají být schopni jinak strukturovat problémy a mít jasno v tom, které části úloh svěřit různým typům umělé inteligence a co řešit sami. Nicméně řada oborů se úplně ruší a nové se zakládají. Když český tisk píše, že se ruší humanitní a posilují technické obory, je to nepřesné a zkreslující. Některé humanitní obory se naopak rozšiřují (lingvistika, formální logika, teorie komunikace apod.), nicméně technické obory se opravdu rozšiřují ještě více. Třeba kvantové technologie nebo polovodiče.
Je vlastně až neuvěřitelné, že tak zásadní reforma školství v miliardové zemi proběhla úplně mimo pozornost Západu. Psát se o tom začalo až poté, co čínské ministerstvo školství vydalo tiskovou zprávu. Tato zpráva je k nahlédnutí v překladu zde.
Nicméně ještě více bere dech rozsah té reformy. Zatímco my trávíme už řadu let diskusemi o tom, jestli školáci nejsou příliš frustrovaní ze známkování a domácích úkolů, v miliardové zemi dokážou během několika let podrobně změnit skladbu předmětů na všech školách, což obnáší nové osnovy, nové učebnice, nové způsoby hodnocení, nové vyškolení učitelů atd. Typická výmluva bude, že v Číně je to snazší, protože je totalitní, ale tohle nemá s mírou svobody nic společného. Čína je země, kde ten, kdo vládne formálně, vládne také skutečně. Pak může něco prosadit rychle a efektivně. Může se ukázat, že změna nebyla k lepšímu a za pár let bude na řadě další reforma. Ale pořád je to lepší než současná západní situace, kde formálně drží moc premiéři a prezidenti, ale faktické vládnutí je nahrazeno rvačkou neovladatelných korporací a neziskovek, z nichž nikdo necítí odpovědnost za celek.
Takže Američané pracují na tom, aby měli nejlepší čipy, Číňané na tom, aby měli stovky milionů lidí schopných umělou inteligenci vytvářet a využívat. Schválně, která z těch strategií bude úspěšnější.