Čínská kultura a tradice

Čínská nauka feng-šuej začíná stále více pronikat i k nám. Učení, které se zabývá studiem energie mezi nebem a zemí ve vztahu k člověku, se uplatňuje zejména při stavbě domu, zařizování bytů či kanceláří.

Všichni si halíme v rámci jakési slušnosti pozadí a to, co se nám skrývá v klíně, a ženy navíc poprsí. Jako dítě jsem si říkala, to je divné, proč zrovna zadky, pipinky a ptáčci, co kdyby se lidi domluvili na tom, že třeba levý malíček na ruce je ta nejsprostší část těla a nosili by ho omotaný, navlečený nebo zazipovaný do "malíčkových plavek" a hrozně by se ho styděli ukazovat.

Sto milionů lidí se právě teď ve světě učí čínsky. Neláká vás to také?

Nejdražší čínský film všech dob s názvem Kletba zlatého květu (2006), jde tento týden do našich kin.

26. dubna – 3. června 2007 na ochozu 5. patra Veletržního paláce, Dukelských hrdinů 47, Praha 7 Výstavu pořádá Národní galerie v Praze – Sbírka moderního a současného umění a Velvyslanectví Čínské lidové republiky v ČR a je součástí komplexu výběrových výstav art & interior.

V době, kdy klimatologové připisují lidstvu vinu za globální oteplování a nevratné škody na Zemi, je osvěžující číst si v díle dávného čínského filozofa, který považoval lidi víceméně za parazity svého okolí. Jmenoval se Wang Chong.

U Berlína má vyrůst odnož říše středu v podobě malého města. Čajovny, apatyky s tradiční medicínou, vodní kaskády v klasické zahradě, zakázané město, hotely...

Šanghajské Nakladatelství pro vzdělávání v cizojazyčné oblasti vydalo v lednu letošního roku objemnou práci, jejímž tématem jsou dějiny české literatury od 9.století téměř do současnosti (konkrétně do roku 2002).

Do našich kin se v minulém roce dostala hned čtveřice čínských filmů z poslední dekády. Může za to velký ohlas diváků i kinařů na putovní přehlídku čínských filmů, která před půlrokem brázdila republiku.