Investoři z Číny plánují vybudovat v Braniborsku malé čínské město

23.04. 2007 Čínská kultura a tradice
U Berlína má vyrůst odnož říše středu v podobě malého města. Čajovny, apatyky s tradiční medicínou, vodní kaskády v klasické zahradě, zakázané město, hotely...

Už sám název napovídá, že německý Oranienburg (původně Bötzov) má cosi společného s Nizozemci. Konkrétně s princeznou a chotí braniborského „velkého“ kurfiřta Fridricha Viléma I., která pocházela z nasavsko-oranžského královského rodu. Pokud dnes míří do Oranienburgu turisté, jejich hlavním cílem bývá jak stejnojmenný zámek, tak koncentrační tábor Sachsenhausen. Už zanedlouho může mít ale obec nový punc a vpravdě originální lákadlo: první čínské město v Německu. Jakési město u města má vyrůst na ploše 80 hektarů u silnice B96, od níž by jej jako protihluková stěna měla dělit zmenšenina Velké čínské zdi. Za časů NDR tam na vojenském letišti startovaly a přistávaly sovětské vrtulníky a rozsáhlá parcela ležela dosud víceméně ladem. Ze tří vážných zájemců, kteří ji chtěli využít, zaujal oranienburské radní a příslušné úřady nejvíce projekt výstavby čínského městečka. Plán z dílny východoněmeckých inženýrů, jehož provedení má stát 700 milionů eur, se čte jako asijská pohádka. Chinatown, v němž by bylo místo až pro dva tisíce obyvatel, má být magnetem hlavně pro Asijce, ale lákat by měl také německé návštěvníky. Těm by vedle kulturního vyžití nabízel i léčebná centra s tradiční čínskou medicínou nebo lékárny s asijským kořením. V oblasti se sedmnáctiprocentní nezaměstnaností by se čínské město mělo stát největším zaměstnavatelem. Ještě před rokem se radní Oranienburgu dívali na projekt spíše skepticky, ale od té doby se plány „malé Číny“ stále více konkretizovaly a město na ně začalo hledět vstřícněji. Výstavba Chinatownu se má rozjet roku 2009 či 2010. Čínští investoři jsou zajištěni. Pro kritiky je ale skepse stále namístě. V braniborském písku se už utopila řada velkých, slibně vypadajících idejí. Na rovněž kdysi ruském vojenském letišti v Brandtu vyrostla třeba gigantická hala na výrobu největších vzducholodí světa. Projekt zkrachoval a jeho místo zaujal tropický ráj, který zůstává rovněž vzdálen kdysi plánované prosperitě.

Zdroj: Týden

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.