Je čínština latina Východu?

21.08. 2007 Čínská kultura a tradice
Sto milionů lidí se právě teď ve světě učí čínsky. Neláká vás to také?

Jestli vyjdou propočty statistiků, bude Čína v roce 2050 světová ekonomická velmoc číslo jedna. Co se dnes řídí z New Yorku či Londýna, bude řízeno i z Pekingu a Šanghaje. Kdo ale bude zprávám z Říše středu rozumět? I mezi jazyky probíhá na světovém kolbišti nelítostný boj. Podle posledních zpráv ruština nadále ztrácí – její použití je omezené a ubývá i Rusů samých. Počet uživatelů francouzštiny má naopak stoupat; Paříž však toho docílila zásadním zvýšením odhadu množství frankofonních Afričanů a připočítáním lidí, kteří jazyk galského kohouta „ovládají alespoň částečně“.

Každé slůvko výhodou

Angličtina si víceméně drží své pozice. Dvěma jazyky, které nyní zažívají největší rozmach, jsou španělština a čínština. Zatímco první roste především díky latinskoamerické populační explozi, druhý hlavně zásluhou rostoucího hospodářského významu Číny (například začíná ovládat velkou část Afriky). Možná si to mnoho lidí neuvědomuje, ale z obří asijské země pochází kdeco. Od oblečení, které máme na sobě (byť třeba české či americké značky), přes kuchyňské zařízení až po telefony, počítače a televizory. Na levné práci jejích dělníků závisí blahobyt řady velkých západních firem: kdyby Čína uvolnila po léta uměle udržovaný kurz své měny, způsobilo by to zřejmě finanční tsunami. Tak důležitá je to země – a přitom jejímu jazyku ve světě rozumí tak málo lidí. To se ale v posledních letech začíná měnit. „O čínštinu je teď největší zájem, pak také o japonštinu a korejštinu,“ sdělila nám Jitka Hauserová z jedné české soukromé jazykové školy. „Naopak klesá zájem o angličtinu a další západní jazyky, které jsou předmětem běžné výuky na školách.“ Proč se vlastně máme klopotně učit řeč, jejíž vzdělanější rodilí mluvčí stejně umějí anglicky? „Protože i částečnou znalostí čínštiny získáte velkou konkurenční výhodu,“ vysvětluje Martin Jahoda z firmy, jež k nám z Číny dováží oděvy. „Čínští obchodníci samozřejmě umějí anglicky. Když ale vy ukážete, že trochu mluvíte jejich jazykem, hned s vámi jednají jinak. Je to zřejmě psychologická záležitost, se znalostí čínštiny máte ve všem přednost.“

Napřed zpěv, pak řeč

To už si uvědomuje spousta lidí i u nás. „Po staletí byla pro nás světový jazyk latina, pak také trochu němčina,“ říká Jitka Hauserová. „Pokus s ruštinou nevyšel a teď je „lingua franca“ jednoznačně angličtina. Trendy ale ukazují, že v nejbližších desetiletích se čínština dostane velmi blízko její úrovni. V současné době se tuto řeč učí více než 100 milionů Nečíňanů na celém světě. Od roku 1987 působí Mezinárodní úřad čínského jazyka, který má šíření čínštiny na starosti.“ Což jsou zprávy, při nichž se Středoevropanovi orosí čelo. Jak se naučit těch víc než 40 000 podivných klikyháků? Jak si osvojit ty divné zvuky, které jednou znějí hluboko a jindy zase pisklavě? „S čínštinou je nejlépe začít v útlém věku. To chápou desítky rodičů, kteří k nám hlásí své děti,“ vysvětluje Jitka Hauserová. „Zájem je ale i ze strany dospělých, kteří buď pracují, nebo chtějí pracovat pro čínské firmy. Tam to však může být těžší.“ Podle některých skeptiků je totiž pro Evropana prakticky nemožné slušně se naučit čínsky. Hlavní překážka je, že se jedná o jazyk tonální, ve kterém změna výšky hlasu mění význam slova. „To samo o sobě je k naučení velmi těžké. Podle některých teorií jsou k tomu nezbytné zvláštní geny,“ říká doktor Fan Zheng z univerzity v Irvine v USA. „Lidé ze Západu pak navíc mluvenou čínštinu vnímají komplikovaněji než Číňané. Její zvuk totiž u nich napřed zpracuje to mozkové centrum, které vnímá hudbu. Teprve když rozpozná, že jde o řeč, předá podnět dalšímu příslušnému centru. Tím dochází ke zpomalení a ztížení vnímání.“

Konfucius v Olomouci

Neblahý důsledek obtížnosti čínštiny je bezpočet zmatených překladů (právě teď s nimi ostatně zápasí v Pekingu, kde chtějí před olympiádou v roce 2008 opravit všechny anglické nápisy). Na internetu koluje řada legrácek: například výzvu Nešlapejte na trávník prý do čínštiny přeložili jako Buďte milosrdní k zeleným životům pod vašima nohama. Existují i zvláštní webové stránky, které se zabývají potížemi v překladech z angličtiny a čínštiny (Chinglish). Brzy zřejmě přibude jejich uživatelů i z naší země. Čínská vláda totiž právě nyní otevírá v České republice Konfuciův institut, jehož pobočky už pracují v 75 zemích světa. Mají za cíl podporovat zájem o čínský jazyk a kulturu; učebnice a další materiály poskytuje zdarma. Institut funguje vždy ve spolupráci s některou významnou místní univerzitou, u nás to je Univerzita Palackého v Olomouci.

Jemnice bude znít čínštinou?

Česko-čínská společnost se vážně uchází o renesanční zámek v Jemnici na Třebíčsku. Památku v neutěšeném stavu by mohla koupit za 7 milionů, do rekonstrukce však bude muset vložit až 150 milionů korun. Na zámku by pak mělo být kulturní a informační centrum čínské kultury pro ČR. Uvažuje se rovněž o galerii čínského umění a úpravě části zámeckého parku v čínském stylu. Možná nevíte, že… …tlumočník čínského jazyka za den vydělá až 10 000 Kč. …podle expertů existuje sedm skupin čínských jazyků (například mandarínština, kantonské či šanghajské nářečí aj.) …něco jako „obecná čínština“ existuje hlavně ve sdělovacích prostředcích a pro komunikaci s cizinci. Vznikat začala až ve 20. letech minulého století …litevský parlament má jako první v Evropě webové stránky v čínštině (nemá je v ruštině ani němčině) …existuje výzkum, podle něhož je čínština nejvíc „uprskaný“ jazyk světa, pročež její mluvčí nejsnadněji přenášejí kapénkovou infekci. Roušky, které nosí nachlazení Číňané, jsou tedy zřejmě na místě

Top-ten jazyků Nejrozšířenější jazyky podle počtu rodilých mluvčích 1. čínština – 885 milionů 2. španělština – 332 milionů 3. angličtina – 322 milionů 4. arabština – 220 milionů 5. bengálština – 190 milionů 6. hindština – 180 milionů 7. francouzština – 175 milonů 8. portugalština – 170 milionů 9. ruština – 170 milionů 10. japonština – 125 milionů

+ Na světě se mluví celkem 6 000 jazyky, z nichž 1 500 bezprostředně hrozí vymření. Podle odhadů se má konce 21. století „dožít“ jen 600 jazyků. Zdroj: Worldwatch Institute

IVO BARTÍK (Kvety)

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.