Až po letech jsme se dozvěděli, že některé kultury tu dohodu o hambatosti nebo chcete-li o tabu, mají opravdu jinak. Po dobu takřka jednoho tisíce let, od 10. století až do našeho 20. století, patřila v Číně cenzorská přelepka na ženskou nohu. Byla to tradice - krutá ženská noha nebyla jen zahalena, ale v mládí rovněž zmrzačena přelomením kostí a sevřením do destiček, aby se dosáhlo co nejmenšího chodidla. Na první pohled šlo o získání elegantní malé nožky (rozbalená ovšem vypadala znetvořeně a ohavně), ale i fakt, že žena s takovýma nohama měla omezené možnosti pohybu, byla závislá na svém okolí a především na svém muži, budila dojem bezbrannosti a na takových nohou nemohla daleko utéct. Ženské nohy se staly předmětem fetišismu. Na erotických kresbách a malbách ze staré Číny najdete mnoho rozevřených Vzácných Bran (vagína) a ztopořených Jadeitových Kopí (penis), ale ani jedinou obnaženou nohu. Je-li kresba zvlášť lechtivá, pak je možná z nohy odmotán kousek stuhy, kterou je svázána. Čínská erotická literatura pak často popisuje, že muž dosahoval maximálního vzrušení tím, že si hrál s vyšívanou botkou své milenky. Čínské erotické umění má své kořeny a oporu v taoizmu, jehož lidová forma propagovala sexuální styk jako prostředek k prodloužení života až k nesmrtelnosti. Při styku šlo o to zabránit ejakulaci, protože panovalo přesvědčení, že se pak semeno vydá do mozku a posílí ho. Ženský orgasmus byl pak nejsilnějším zdrojem energie Jin a Jang (ženský a mužský princip), takže se vyznavači tao svým partnerkám poctivě věnovali. A že dosahování harmonie může být veskrze zábavná a příjemná záležitost, o tom nás tyto kresby a malby na hedvábí nenechávají na pochybách. Je v nich cit, něha i humor, vyznačují se vyváženou kompozicí a smyslem pro detail. Erotické texty taoistické Číny a jejich ilustrace se často halily do průhledné záminky, že jde o příručky pro nezkušené mladé lidi, ale jejich smysl je víc než zřejmý zachycení krásy a rozkoše v celé škále jejich odstínů. Idylická rodinná scéna se v čínském erotickém umění objevuje často. Děti buď zlobí a otravují rodiče v jejich příjemných chvilkách nebo jsou vzorné a malý chlapec pomáhá tatínkovi. Žena se tak zabrala do péče o Jadeitové Kopí taoistického kněze (to ten účes), že si nevšimla, kterak se jí odmotala stuha z nohy a že si s ní hraje kočka. Podle míry tabuizování ženské nohy je tohle asi vůbec nejtvrdší péčko. Roztomile dekadentní scénka zobrazuje domácí situaci tak, jak by asi vypadala podle představy mužů - manželka drží na klíně mladičkou konkubínu a nabízí svému muži její Drahocennou Bránu k hrátkám. Muž se radši omotal provázkem, aby tu přemíru svůdného vzrušení co nejdéle vydržel. Ovšem tao netao, čínské manželky byly ve skutečnosti stejně žárlivé jako jakékoli jiné ženy a konkubínám a služkám zapátěly. A muži se uchylovali aspoň k erotickým kresbám. Lesbická láska vzkvétala v Číně hlavně v obdobích konfucianizmu, který na rozdíl od taoizmu tvrdě pracoval na oddělení obou pohlaví (plodit se musí, to je úcta k předkům, ale jinak na sebe moc nesahat). Co už tak ženám zbývalo? A homosexualita u mužů? Ta byla spojena s divadlem, kde byly ženy z jeviště často vyloučeny, ovšem divadlo dávalo vášni a lásce široký prostor k vyjádření. A tak byla homosexualita v kresbách a malbách prezentována skrze herce. Ti, kteří hráli v ložnici roli ženy, si zakrývali pohlaví kouskem červené či bílé látky.
Další články
Co znamenají čínské barvy
05.06. 2005Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.
První Nobelova cena pro čínského spisovatele
05.06. 2005V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.
Křesťané a komunisté v Číně
05.06. 2005Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…