Ano, každý má právo vypadat tak, jak jenom chce. Pravda ovšem je, že když kolem vás chodí masa upatlaných lidí v tesilkách a jiných svršcích z podobného umělohmotného materiálu, není to nic příjemného (samozřejmě nemluvím o lidech, kteří si prostě pěkné hadry nemohou dovolit – trvám na tom, že v Pekingu není tolik chudých jako hnusně oblečených lidí, navíc láce je v této branži značná,umíte-li smlouvat). Obzvlášť, když většina z nich zná jenom barvy ze škály šedá, hnědá, béžová a tmavomodrá, a pokud něco naruší tuto industriální harmonii, jsou to fialové nebo červené ponožky, vykukující zpod zpravidla krátkých kalhot nad sešlapanými botami. Jako perla v takovém kontextu potom působí slečna, která sice pečlivě vybírá, co si vezme na sebe – obyčejně je v tom poznat, jaký byl záměr (být jiná, krásná a barevná) – ale provedení je kvůli nedostatku vkusu tak katastrofální, že by tomu v Čechách uvěřil snad jen ten, kdo v mém rodném městečku sledoval místní odrůdu bezdomovců. Sama nejsem, a všichni mí známí to o mně vědí, člověk s vytříbeným vkusem na oblékání. Neoblékám se nijak extra, nemám peníze ani nápady. Po svém čínském pobytu ovšem nebudu mávat rukou nad tím, že se člověk má snažit být krásný, no, nebo aspoň hezký, nebo vlastně aspoň nebýt ošklivý! Pocit, jaký poskytne pohled na dobře oblečenou Číňanku, která kontrastuje jak se spoluobčany, tak s kulisami, v kterých se narodila, je jednoduše osvěžující, s tím se nedá nic dělat. Vždyť je to jasné: ano, oblečení jednotlivých lidí patří to k tomu, jak vypadá veřejný prostor, a ano, hnusné oblečení je hnusné, ať je jeho příčinou nedbalost nebo nevkus.
Další články
Co znamenají čínské barvy
05.06. 2005Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.
První Nobelova cena pro čínského spisovatele
05.06. 2005V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.
Křesťané a komunisté v Číně
05.06. 2005Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…