Dokonce už i v Čechách jsou pryč doby, kdy se při zmínce o čínské kuchyni jedním dechem vyslovilo taky pes nebo had, a na opičí mozek si také vzpomeneme spíše při hovoru o politice než o čínské kuchyni. Na pověstného „bóbika“ si ovšem vzpomenu pokaždé, když mezi znaky v menu v restauraci zahlédnu „kou-žou“ – psí maso. Češi, Pražané určitě, mají čínské restaurace rádi a rychlé kaj-fany (jídla, kdy je rýže a cchaj na jednom talíři) si pilně nosí do svých kanceláří, i přes veškeré hygienické aféry. Ovšem i ty nejchutnější české mutace čínských jídel jsou prdlajs proti tomu, co vám předloží v posledním čínském bistříčku u zaplivaného stolu. Skutečně až po dlouhé době, kdy nejíte nic jiného, se vám přejí maso nakrájené na tenké nudličky nebo na plátečky – „žou-s´“, „žou-pchien“ nasáklé pokaždé jinou, ale přece pro Evropana nějak stále stejnou chutí koření a sojové omáčky. Rádi byste se časem do něčeho zakousli, do fláku masa, do brambory, do knedlíku. Přichází možná vaše ujgurská fáze – přinejmenším ujgurské „ta-pchan-ťi“ – velký kuřecí talíř kusy brambor a masa obsahuje a připomíná trochu naše guláše. Touha po co nejjednodušší nemastné chuti vás přivede k paockám a ťaockám – něco na způsob plněných knedlíků připravovaných na páře nebo vařených. Zdá se, že tyto, a pak ještě plasky jsou jedinou možností, jak může v Číně přežít vegetarián – jinak ovšem svou norskou vegetariánskou spolužačku nechápu, že omezení plynoucí z nezvyklé stravy dokázala doplnit ještě masovým limitem. O tom, jak se bývalá anarchistka a přesvědčená „antiglobalistka“ utíká do KFC, aby schroustala svůj kuřecí řízek, odmítám vypovídat a bude mě za to soudit bůh. I slunce má své skvrny a já opravdu upřímně lituju každého jídla, které jsem snědla v pekingském globálním řetězci místo v Praze u Pivrnce.
Další články
Co znamenají čínské barvy
05.06. 2005Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.
První Nobelova cena pro čínského spisovatele
05.06. 2005V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.
Křesťané a komunisté v Číně
05.06. 2005Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…