Bidenova administrativa řeší ukrajinskou krizi inteligentně a efektivně, její postup by šlo popsat jako „zastrašování plus diplomacie“. Washington hrozí uvěřitelnými důsledky, jež může pro Rusko invaze mít, a zároveň dokázal obdivuhodně sjednotit své evropské spojence. Zatímco odmítá (správně) slíbit, že se Ukrajina nikde nestane členskou zemí NATO, nabízí diskusi prakticky o všem ostatním, od kontroly zbrojení po rozmístění raket. Přesto tato krize odhalila strategickou slabinu.
Vyspělý čínský satelit pořídil snímky amerického města s vysokým rozlišením za méně než minutu. Žádný jiný satelit dosud nedosáhl tak skvělých výsledků.
Poté co letos v lednu příznivci Donalda Trumpa vzali útokem americký Kapitol, vystřelila v Číně vzhůru cena knihy, která už dávno nebyla novinkou a těžko se sháněla. Nese název Amerika proti Americe a předvídá postupný úpadek země pod vlivem rostoucích domácích konfliktů. Když se v jednom čínském on-line antikvariátu začala nabízet za neskutečných 2500 dolarů, všiml si fenoménu i byznysový server Bloomberg.
USA a Británie 15. září oznámily podpis dohody, podle níž budou s Austrálií jako součást „vylepšeného trojstranného bezpečnostního partnerství“ AUKUS sdílet technologie pro jaderné ponorky. Svět oznámení vnímal jako velkou novinku – a právem. Je to vlastně znamení, že se těžiště geopolitiky pohnulo směrem na východ a že v nadcházejících dekádách bude stát v centru mezinárodního dění Asie.
Pod kybernetickými útoky kolabuje infrastruktura Tchaj-wanu. Americké systémy jsou oslepeny. Čínská flotila zahajuje blokádu ostrova s cílem zabránit dodávkám potravin i vojenské pomoci. Letecké útoky vyřazují centra. Výsadkáři se snaží zajistit opěrné body a otevřít cestu pro vylodění dalších divizí. Zatím se to odehrává jen ve vizi východoasijského zpravodaje agentury Bloomberg Samsona Ellise, podobné představy však díky novému sebevědomí Číny nemusí být fantazií.
Čína dohání západní hospodářský a mocenský náskok rychleji, než si před čtyřiceti lety kdokoli uměl představit. A tento trend doprovází pozoruhodná asymetrie: čínské elity, minimálně ty akademické, toho o Západě vědí násobně více než západní elity o Číně.
Čínské vládě se povedlo něco, co čeští komunisté nikdy nedokázali: Mladí lidé nejenom nemají přístup k informacím, oni ho ani nechtějí
Za třetím dálničním obchvatem v Pekingu, severozápadně od Zakázaného města, buduje Čínská akademie věd již několik desetiletí kampus národních laboratoří. Téměř v jeho středu se nachází Ústav pro automatizaci, blyštivá, stříbřitě modrá budova obklopená stožáry s nainstalovanými kamerami. Jedná se o zařízení určen…
Česká politika žila krátce cestou předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Poté, co se pevninská Čína uchýlila k tradiční metodě vyhrožování blíže neurčenými následky („Přimějeme ho zaplatit vysokou cenu za jeho krátkozraké chování" - čínský ministr zahraničí), při vzpomínce na jeho předchůdce Jaroslava Kuberu, po němž návštěvu ostrova nový předseda Senátu zdědil i s funkcí, a konečně vzhledem k tomu, že s Tchaj-wanem máme od 90. let vynikající vztahy, Vystrčil téměř nemohl nejet. Na…