Nejrychleji se rozvíjející průmyslová velmoc zůstává prostou komunistickou diktaturou. Jednou za pět let konají vládci Číny sjezd. Letos začne 15. října a západní svět má k ostražitosti o důvod více.
Výzvám k nastolení demokracie a respektování lidských práv čelí čínská vláda s blížícími se Olympijskými hrami nejen ze zahraničí, ale už i doma.
Zadržet rostoucí poušť má „velká čínská zelená zeď“, pás nově vysazeného lesa o gigantické rozloze. Projekt prý provází neodbornost, korupce i protimongolská politika.
Čínská lidově osvobozenecká armáda mohutně investuje, aby se vojenská síla Číny vyrovnala její hospodářské moci. Blíží se tedy chvíle, kdy se ekonomický obr promění ve skutečnou supervelmoc a stane se soupeřem Spojených států?
Po dokončení nejvýše položené železnice na světě se do Tibetu doslova valí statisíce čínských turistů. Sami Tibeťané mluví o „druhé invazi“. Zbraní už netřeba.
Olympiáda v Pekingu bude pro Čínu něco jako maturita. Na vysvědčení ale smí být jenom samé jedničky.
Rokem 2007 se pro Hong Kong uzavírá jedna tak trochu jiná dekáda. Na rozdíl od téměř celého 20.století bylo území Hong Kongu v tomto období spravováno svou „mateřskou zemí“. Právě „návrat do lůna matky“, jak bylo nejčastěji předání Hong Kongu nazýváno v čínských médiích, bylo námětem hlavních velkolepých oslav probíhajících na přelomu června a července tohoto roku. A čínští představitelé samochválou nešetřili – Hong Kongu se navzdory všem původním apokalyptickým vizím daří lépe než kdy předtím.