Čína včera vyslyšela opakované žádosti Západu a udělala krok směrem k regulérní tržní ekonomice, když po deseti letech uvolnila kurs své měny k dolaru. Až se dnes otevřou burzy, bude jeden dolar stát 8,11 jüanu. Dosud to bylo 8,28 za dolar. Čína svoji měnu zhodnotila zatím jen o symbolická dvě procenta. Podle některých amerických expertů je však "lidová měna" podhodnocena vůči té americké až o 40 procent.
Rubriky
Ministerský předseda Paroubek avizoval před cestou do Číny, že se chce zaměřit na hospodářská témata. Na dotírání novinářů, zda hodlá otevřít otázku lidských práv, odpovídal mlhavě. Nakonec je snad zmínil v rozhovoru s premiérem Wen Ťia-paem, ale co vlastně řekl, nepatří prý na veřejnost.
PEKING - Čína zahájila výcvik šestice pilotů, z nichž dva poletí letos v září do kosmu na palubě vesmírné lodi Šen-čou-6. Oznámily to místní sdělovací prostředky. Vypuštění kosmonautů na oběžnou dráhu kolem Země je dalším krokem ve ctižádostivých plánech čínského vesmírného programu.
Nástup internetu v Číně se poněkud opozdil za okolním světem. Zatímco ve většině zemí započala "webová revoluce" s prvními betaverzemi Netscapu během roku 1994, v Číně se začal internet masivně prosazovat až v roce 1996. Jako u mnoha podobných novinek v této zemi šlo však o nástup nekompromisní a raketový. Od samého počátku se přitom rozvoj počítačových sítí těšil bdělé pozornosti státních orgánů.
V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.
Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…
Čínská diaspora je dnes globální jev a větší či menší komunity zahraničních Číňanů je možno nalézt prakticky po celém světě. Toto celosvětové rozšíření čínského živlu probíhalo v několika vlnách a nemalou roli v něm sehrála evropská expanze v epoše kolonialismu. Střetávání Východu se Západem neprobíhalo vždycky hladce.