Čínský posun

27.08. 2010 Podnikání v Číně
Čína je oficiálně druhou největší ekonomikou světa, teď už jsou před ní v žebříčku jen Spojené státy.

Pentagon varoval před rychlou modernizací čínské armády a před proměnou pekingské vojenské strategie, která vedle ochrany hranic stále více přemýšlí i o hájení čínských hospodářských zájmů na celé planetě. Tyto dvě zprávy minulého týdne se zařadily za desítky podobných z minulých měsíců. Všechny ukazují, že hospodářská krize minulých dvou let jen urychlila posilování komunistické velmoci, že "globální krize" je především krizí či recesí Západu, relativním vzestupem zbytku planety. Zprávy o rostoucí ekonomice a stále vyšších investicích do armády by nebyly tak důležité, kdyby "Říše středu" současně nesílila v tolika jiných oblastech, v nichž měli donedávna jasně navrch Evropané a Američané. Týdeník The Economist například nedávno vydal zvláštní přílohu o bankovnictví v tzv. rozvojových zemích. V čase, kdy u nás vnímáme bankéře především jako jakési nezodpovědné gamblery, Číňané svým finančním ústavům stále věří. Ty si v minulých letech držely vysoký základní kapitál, byly přísně regulované, a proto se vyhýbaly zhoubným, riskantním operacím se "sofistikovanými" finančními produkty. Ratingové agentury a investoři si proto pomalu uvědomují, že je momentálně bezpečnější i výnosnější vložit své peníze do bank v Číně a jinde mimo Evropu. Dvě čínské banky jsou už kapitálově největší na světě a je otázkou, zda se centra bankovnictví pomalu nepřesouvají na východ Číny stejně jako továrny před dvaceti lety. Ještě významnější je ale posun, který čínský vzestup minulých dvou let vyvolal na poli idejí, myšlenek. Nejen že i v Česku čím dál tím více vnímáme svoji závislost na úspěchu pekingských komunistů - k hospodářskému oživení minulých měsíců by u nás nedošlo bez čínského hladu po německých výrobcích, kterým dodávají součástky české exportní firmy. Především se asijský model stává stále atraktivnějším po celé planetě. Vládci z Asie a Afriky už nevhlížejí k "washingtonskému konsenzu" deregulace, volného trhu a oslabování role státu, ale stále více se inspirují "pekingským konsenzem" založeným hlavně na silném, rozvoj řídícím státu. Moc Pekingu dnes zkrátka neroste jen díky zbraním a síle peněz, ale také díky - ze střední Evropy s její komunistickou zkušeností těžko uvěřitelné - přitažlivosti "dobrého příkladu"; díky tomu, co politolog Joseph Nye nazývá "soft power" (jemná síla). Donedávna přitom na tomto poli svobodná Amerika a Evropa neměly konkurenci.

Zdroj:Rx

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.