Loni docílily televize, internetové služby, kina, nakladatelství, reklamní agentury a noviny obrat ve výši 32 miliard eur. Představa, že privatizace médií rovná se svobodná média, ale neodpovídá skutečnosti. Týdeník Der Spiegel píše, že pracovníky sdělovacích prostředků nyní volá komunistická strana k intenzívním školením: hlásání kursu strany zůstane vlasteneckou povinností. O privatizaci médií, které stát zatím kontroluje udělováním licencí, se zmiňuje "Modrá kniha médií 2004 - 2005", představená Centrem pro média na univerzitě Čching-chua. Tříletá lhůta byla zvolena i proto, že v roce 2008 bude Čína pořádat olympiádu a chce se představit jako moderní země. Základy položila vláda už loni. Chuej Pao-kou, ředitel zmíněného centra, řekl listu Die Welt, že už loni vznikly první mediální koncerny. Příští rok skončí doba ochrany mediálního trhu sjednaná v rámci přístupových podmínek Číny ke Světové obchodní organizaci. Od roku 2007 tak bude moci na čínský trh vstupovat zahraniční kapitál, o rok později vzniknou i první mezinárodně organizované mediální konglomeráty. Zatím probíhají "průzkumy bojem". Na burzu už vstoupil jeden pekingský magazín pro mládež. Německé nakladatelství Axel Springer dostalo možnost navázat spolupráci s nakladatelstvími, tiskárnami i distributory tisku. Své výsadní postavení a tržní náskok si německé nakladatelství zajistilo tím, že už druhým rokem udržuje v Číně kontaktní kancelář v Šanghaji. Na trhu tištěných médií už začal tvrdý konkurenční boj. V Číně vychází 2119 novin, z toho 947 deníků. Dále pak 9074 titulů časopisů a magazínů. Společně ale mají jen čtvrtinu z reklamního koláče. Nejvíce získají elektronická média, hlavně televize. Ovšem stále větší podíl mají internetové služby a mobilní operátoři. Zisky z reklamy tištěných médií trvale klesají. Z toho odborníci na hromadné sdělovací prostředky odvozují, že po privatizaci z trhu zmizí nejméně třetina novin. Noviny a časopisy se proto stále ještě financují ze dvou třetin z prodejní ceny. Třetinu z celkových částek vydaných na inzerci na sebe stahuje 570 knižních nakladatelství, které loni vydaly na 190 tisíc knih.
Další články
Co znamenají čínské barvy
05.06. 2005Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.
První Nobelova cena pro čínského spisovatele
05.06. 2005V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.
Křesťané a komunisté v Číně
05.06. 2005Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…