Čínská média budou do tří let soukromá

15.06. 2005 Podnikání v Číně
Do roku 2008 chce Čína privatizovat poslední branži, kterou dosud drží stát pevně v rukou: média. Tento sektor je už dnes čtvrtým největším odvětvím v rámci hospodářství.

Loni docílily televize, internetové služby, kina, nakladatelství, reklamní agentury a noviny obrat ve výši 32 miliard eur. Představa, že privatizace médií rovná se svobodná média, ale neodpovídá skutečnosti. Týdeník Der Spiegel píše, že pracovníky sdělovacích prostředků nyní volá komunistická strana k intenzívním školením: hlásání kursu strany zůstane vlasteneckou povinností. O privatizaci médií, které stát zatím kontroluje udělováním licencí, se zmiňuje "Modrá kniha médií 2004 - 2005", představená Centrem pro média na univerzitě Čching-chua. Tříletá lhůta byla zvolena i proto, že v roce 2008 bude Čína pořádat olympiádu a chce se představit jako moderní země. Základy položila vláda už loni. Chuej Pao-kou, ředitel zmíněného centra, řekl listu Die Welt, že už loni vznikly první mediální koncerny. Příští rok skončí doba ochrany mediálního trhu sjednaná v rámci přístupových podmínek Číny ke Světové obchodní organizaci. Od roku 2007 tak bude moci na čínský trh vstupovat zahraniční kapitál, o rok později vzniknou i první mezinárodně organizované mediální konglomeráty. Zatím probíhají "průzkumy bojem". Na burzu už vstoupil jeden pekingský magazín pro mládež. Německé nakladatelství Axel Springer dostalo možnost navázat spolupráci s nakladatelstvími, tiskárnami i distributory tisku. Své výsadní postavení a tržní náskok si německé nakladatelství zajistilo tím, že už druhým rokem udržuje v Číně kontaktní kancelář v Šanghaji. Na trhu tištěných médií už začal tvrdý konkurenční boj. V Číně vychází 2119 novin, z toho 947 deníků. Dále pak 9074 titulů časopisů a magazínů. Společně ale mají jen čtvrtinu z reklamního koláče. Nejvíce získají elektronická média, hlavně televize. Ovšem stále větší podíl mají internetové služby a mobilní operátoři. Zisky z reklamy tištěných médií trvale klesají. Z toho odborníci na hromadné sdělovací prostředky odvozují, že po privatizaci z trhu zmizí nejméně třetina novin. Noviny a časopisy se proto stále ještě financují ze dvou třetin z prodejní ceny. Třetinu z celkových částek vydaných na inzerci na sebe stahuje 570 knižních nakladatelství, které loni vydaly na 190 tisíc knih.

Hospodářské noviny, 15.6.2005, autor: (pen)

More articles

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.