Co znamenají čínské barvy

05.06. 2005 Čínská kultura a tradice
Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

Staří Číňané dělili celý svět do pěti kategorií podle pěti základních prvků: dřeva, ohně, kovu, vody a země. Pěti kategoriím odpovídalo pět světových stran (tou pátou byl střed), pět ročních dob, pět planet, pět částí těla, pět mytologických zvířat atd. atd. … včetně pěti základních barev: zelenomodrá, červená, bílá, černá a žlutá. Zelenomodrá (čínsky “qing”) zahrnuje celou škálu odstínů, které mohou nest různé významy. Sytě zelená (lü) symbolizuje jaro a nový život a společně s červenou je barvou radosti a štěstí. Úplně jiný význam mají zase nenápadné, mléčně zelenkavé či namodralé odstíny, které připomínají barvu nefritu. Nefrit, nebo také jadeit, byl v Číně po mnoho staletí považován za kámen nejvzácnější, cennější než blýskavé zlato či drahokamy. Vyráběly se z něj šperky, amulety a ozdobné vázy a řemeslníci, kteří dokázali tomuto tvrdému kameni vtisknout požadovaný tvar, se těšili velkému společenskému uznání. Jeho barva symbolizuje eleganci a dokonalost. Červená (čínsky “hong”) je barvou radosti, jihu, ohně a léta. Do červených šatů se strojí čínské nevěsty a do červeného balicího papíru se balí dárky. Staří Číňané take věřili, že červená barva dokáže zahánět zlé duchy. Figurky božstev se proto halily do červených šatů a 14. dne 8. lunárního měsíce se dětem malovala na čelo červená tečka na ochranu před nemocemi. Zvláštní použití měl rumělkový odstín červené “dan”, kterým psal císař své edikty a kterým bývaly vymalované zdi jeho paláců. Naopak růžová barva “fen hong” byla spojována s ženskou nestálostí a s nemravností. Bílá a černá jsou v Číně barvy smuteční. Symbolizují podzim a zimu, chlad a smrt. Narozdíl od Evropy se ale čínští smuteční hosté nestrojí do šatů černých, ale bílých. Bílou barvu použivá také buddhismus, především jako bílý květ lotosu, který symbolizuje morální čistotu Žlutá barva má zase své skryté významy. Protože slovo žlutý “huang” se vyslovuje stejně jako slovo císař, byla sytě žlutá dlouho vyhrazena panovníkům. Například kdo by si oblékl císařsky žluté šaty, mohl přijít i o život. Výjimku z pravidla tvořili pouze buddhističtí mniši. Zároveň je ale žlutá barva barvou národní, protože připomíná úrodné, žlutě zbarvené spraše v povodí Žluté řeky, tedy kolébku čínské kultury. Zároveň se žlutá barva pojí s prvkem země a tím odkazuje k tisícům let čínského zemědělství. A konečně, do stejné kosmologické kategorie patří take střed, jakožto pátá světová strana, kterou Číňané označují svůj stát – Zhong guo – Země středu. A jak můžete symboliku barev využít vy? Dárky čínským přátelům balte do červeného nebo červenozeleného papíru, nikdy do bílého. Když v Číně uvidíte starobylý vznosný palác se zářivě žlutými kachly na střeše, vězte, že stojíte buďto před významným chrámem nebo před palácem císařským, protože nikdo jiný by si tuto barvu nesměl dovolit. A až navštívíte výstavu čínského porcelánu, zdržte se nad nenápadně zelenkavými seladonovými vázami a pokuste se v nich nalézt prostou dokonalost, kterou tolik obdivují čínští vzdělanci.

Štěpán Pavlík
bashijie@yahoo.co.uk

More articles

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Nástup internetu v Číně se poněkud opozdil za okolním světem. Zatímco ve většině zemí započala "webová revoluce" s prvními betaverzemi Netscapu během roku 1994, v Číně se začal internet masivně prosazovat až v roce 1996. Jako u mnoha podobných novinek v této zemi šlo však o nástup nekompromisní a raketový. Od samého počátku se přitom rozvoj počítačových sítí těšil bdělé pozornosti státních orgánů.

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.