Britské vydavatelství Penguin již zaplatilo zálohu na nákup autorských práv ve výši deset procent z částky, která se celkově vyšplhá na jeden milion USD. To je historicky nejvyšší částka, která kdy byla v Číně za knižní copyright zaplacena. Autorem knihy Vlčí totem (Lang Tuteng) 狼图腾 (vydané Changjiang Wenyi Chubanshe, Wuhan, 2004) je spisovatel vystupující pod pseudonymem Jiang Rong (58) 姜戎. Pseudonym je zde smysluplný sice spíše z literárního hlediska a z hlediska autorova světového názoru, nicméně rozhodnutí spisovatele zůstat v anonymitě souvisí i se současnou situací v Číně. Stále existuje seznam zakázaných autorů a někteří z talentovaných umělců odešli raději do zahraničí. Jako například jediný čínský nositel Nobelovy ceny, spisovatel Gao Xingjian. Informačnímu serveru o Číně www.cinsky.cz se nicméně podařilo zjistit, že za pseudonymem Jiang Rong se skrývá populární profesor ekonomie jedné známé pekingské univerzity. Stojí za zmínku i to, že autor není spisovatelem v pravém slova smyslu a doposud neměl spisovatelske ambice. Tématem knihy, jedna se o spisovatelovu prvotinu, je poloautobiografický příběh o vzájemně se proplétajícím životě lidí a vlků vyprávěný ústy studenta. Odehrává se v severočínských stepních oblastech Vnitřního Mongolska, kam v době Kulturní revoluce (1966-1976) Mao Ce-tung posílal mladé a vzdělané lidi z měst na převýchovu mezi venkovskými rolníky a pastevci. Čínští čtenáři a kritika knihu oceňují pro její jemný alegorický popis vztahu lidí a zvířat a apel na přirozenou svornost, tolik potřebnou pro to, aby člověk uspěl ve společnosti, a společnost (čínská) ve světě. Typicky čínská symbolika trojúhelníku země-člověk-nebe je zde přetavena do vazby step-pastevci-vlci. Etnografické popisy jinakosti existencí jsou zde vysvětlovány jako výsledek vlivu okolního prostředí, podobně jako mýty, které utvářejí myšlenkový svět lidí. Stojí zde proti sobě dva principy: vlčí totem (mongolský) a dračí totem (čínský). Stejně jako dva lidské charaktery: mongolský – vlčí (odvážný a výbojný) a čínský – ovčí (trpělivý a konzervativní). Vlci jsou prezentováni jako obávaní respektovaní protivníci, ale nevhodní spojenci. Ctí své zákony, dokáží se obětovat pro své blízké a zabíjejí jen když mají sami hlad. Podle autorových slov je slabost současné Číny v tom, že se nedokáže rychleji přizpůsobovat vlčí povaze západní civilizace postavené na technologických dovednostech a demokratickém pluralismu. V rozhovoru dvou hlavních postav, studenta Chen Zhena a pastevce Biliga, se doslova říká: „Tengger, mongolské božstvo, nařídil vlkům, aby chránili step od hrozby přemnožení se ostatních druhů a nutili je k opatrnosti. A nejen to. Smysl jejich existence je mnohem hlubší…“ Kniha přímo přetéká originálními záznamy historie a legend. Rozsahem (408 stran) a hloubkou, autor na knize pracoval 30 let, se blíží spíše než románu filozoficko-historickým epopejím typu Tolstého Vojna a mír. Dílo vyjde anglicky pod názvem Wolf Totem v nakladatelství Penguin v roce 2007. O dalším převodu autorských práv pro vydání japonské a německé mutace se již jedná. Neoficiálně se také hovoří o přípravě filmového zpracování s rozpočtem přes 50 milionů USD v čínské koprodukci s Weta Digital, firmou patřící známému producentovi Pána prstenů Peteru Jacksonovi. Vše se tedy zdá být perfektně načasováno na vrcholící „čínománii“ v souvislostí s konáním Olympijských her v roce 2008 v Pekingu.