Čína dala najevo, že samu sebe vnímá jako druhou světovou velmoc, jako stát schopný stavět se do pozice alternativy, či snad dokonce soupeře Ameriky. To není můj názor založený na věštění z čajových lístků čínské politiky. Jedná se o jasně artikulovaný postoj čínského nejvyššího vůdce Si Ťin-pchinga. Ten minulý týden ve svém vystoupení před delegáty 19. sjezdu Komunistické strany Číny prohlásil, že Čína se nachází „na historické křižovatce“ a že vstupuje do „nové éry“. Ta bude typická tím, že se země stane „mocnou silou“ ve světě a bude sloužit jako model politického a ekonomického rozvoje. Zdůraznil, že čínský „politický systém (…) je velkým dílem“, jež nabízí „ostatním zemím nové možnosti“. Neopomněl připomenout, že jeho země bude žárlivě bránit vlastní zájmy a zároveň se stane světovým lídrem v záležitostech, jako je klimatická změna nebo volný obchod. Od chvíle, kdy Čína v sedmdesátých letech opustila maoismus, určoval její základní filozofii Teng Siao-pching. Země se potřebovala učit od Západu, především od Spojených států, a integrovat se do existujícího mezinárodního řádu. Podle Tenga měla být její zahraniční politika skromná a nenápadná, země měla „lampu skrývat pod nádobou“ a „nechat věcem jejich čas“. Podle nynějšího prezidenta však teď nastala chvíle, kdy je říše středu připravena vstoupit na „hlavní světovou scénu“. Prezidentův projev je důležitý, protože letošní stranický sjezd ukázal, že není obyčejným lídrem. Druhého funkčního období se chopil, aniž by jasně jmenoval nástupce z nadcházející generace stranických kádrů, a drží tak moc pevněji než jeho bezprostřední předchůdci. Ještě důležitější je, že strana jeho myšlenky vtělila do ústavy, a taková čest předtím za života potkala pouze Mao Ce-tunga. (Tengovy myšlenky také skončily v ústavě, ale teprve po jeho smrti.) To znamená, že Si a jeho představy budou po zbytek jeho života dominovat čínské komunistické straně.
Další články
Co znamenají čínské barvy
05.06. 2005Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.
První Nobelova cena pro čínského spisovatele
05.06. 2005V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.
Křesťané a komunisté v Číně
05.06. 2005Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…