Mašiny do Číny

01.10. 2010 Podnikání v Číně
Hodnota kontraktu však spočívá také v tom, že si při něm strojírenská firma ze Žďáru nad Sázavou ověřila možnosti, které skýtá spolupráce s agenturou CzechTrade.

»Loni při podpisu kontraktu nás čínský partner upozornil na změnu daňových předpisů,« popisuje obchodní ředitel Žďasu Stanislav Hrdina. Šlo o uvalení daně na služby spojené s montáží. Firma potřebovala bližší informace. Čínská kancelář agentury CzechTrade získala kompletní znění a našla vhodného místního daňového poradce. »Ten nám pomohl celou záležitost úspěšně vyřídit,« dodává Hrdina.

Hurá do Číny

Letos se Žďas rozhodl zřídit si v Šanghaji vlastní zastoupení. Přijal nabídku kanceláře CzechTrade na využití jejích prostor. »Věříme, že díky vlastnímu zastoupení v mnoha případech ušetříme peníze za výjezd technika z české centrály. A že se nám navíc podaří získat další projekty,« konstatuje obchodní ředitel Hrdina. Šéf šanghajské kanceláře CzechTrade Aleš Červinka připomíná, že Čína je složitý trh, kde o zakázky soupeří velké množství silných konkurentů z celého světa. »Je nutné být tam fyzicky přítomen,« doplňuje s tím, že čínský partner vyžaduje osobní kontakt a nechce akutní záležitosti projednávat e-maily zasílanými do Evropy, na něž dojde odpověď až další den. Pro Žďas dnes patří Čína spolu s Indií, Japonskem a Argentinou ke klíčovým zahraničním odbytištím. K významným dodávkám z nedávné doby patřila například zařízení pro linku na výrobu automobilových ventilů či kovací manipulátor pro firmu Wuhan Heavy Industry Casting & Forging.

Stroje si na krizi musejí počkat

Žďas je tradičním výrobcem tvářecích strojů, kovacích lisů a manipulátorů, strojů na zpracování železného šrotu a rovnacích linek. Kromě toho se stal dodavatelem nástrojů, odlitků, výkovků a ingotů. V případě strojů jde ovšem o dodávky, jimž předchází dlouhé vyjednávání a následují měsíce projektové přípravy. Také samotná výroba pak zabere hodně času. »Kvůli tomuto značnému časovému posunu na nás krize v podstatě dolehla až letos,« popisuje generální ředitel společnosti Žďas Miroslav Šabart. Zpoždění v projevech aktuální hospodářské situace dosahuje u velkých strojů až dvanáct měsíců. Vzhledem k přijatým objednávkám a rozjednaným kontraktům se podle generálního ředitele dá v příštím roce předpokládat přibližně desetiprocentní meziroční růst tržeb. »Máme již zajímavé zakázky na první čtvrtletí, které přitom bývá slabé,« vyzdvihl ředitel. K hlavním konkurentům společnosti Žďas patří přední německé, italské a japonské strojírenské podniky, například skupina SMS, firmy Danieli a DDS. Tuzemskou konkurenci dříve představovala společnost Škoda Těžké strojírenství, kterou ale Žďas po rozdělení původní plzeňské Škody koupil. Tato strojírna dnes funguje pod názvem TS Plzeň, zaměstnává asi tři stovky lidí a vyrábí sortiment, který již Žďasu nekonkuruje, nýbrž jeho nabídku logicky doplňuje. Žďas vyváží asi 60 procent své produkce. Jeho výrobky lze najít ve více než 50 zemích světa. V letošním roce se firma prosadila se svými metalurgickými výrobky v Argentině a Latinskou Ameriku považuje za perspektivní oblast.

České díly v čínských rukou

Jak ale připomíná Jan Rýdl, ředitel společnosti TOS Varnsdorf, každý třetí na světě vyrobený stroj nyní končí někde v Číně. Vysoká poptávka v bouřlivě se rozvíjející nejlidnatější zemi světa je hlavní nadějí pro evropské výrobce. TOS Varndsdorf dokonce založil s čínským partnerem společný výrobní závod, jenž se jmenuje TOS Kunming. Ten vyrábí obráběcí stroje podle dokumentace varnsdorfské společnosti a s využitím českých klíčových dílů. Tržby v Číně dosahují v přepočtu asi 500 milionů korun. Společný podnik se dnes podílí i na vývoji nových obráběcích strojů určených pro čínský trh. Úroveň čínských konstruktérů se podle českých strojařů ustavičně zlepšuje. Tamní výrobci se tak stávají vážnou konkurencí. A tento trend se v budoucnu ještě více prohloubí. Jak ale během letošního brněnského strojírenského veletrhu vyzdvihl Jan Rýdl, know-how nespočívá jen ve výkresech, ale také v rukou. Výhodou německých, českých či italských firem stále zůstávají vysoce kvalifikovaní pracovníci na všech úrovních. Ti mají strojařinu jaksi v genech, protože své řemeslo a znalosti zdědili po předchozích generacích. Pro evropské výrobce je dnes Čína největší šancí. »Číňané dobře platí a dodržují dojednané termíny,« hodnotí poměry na čínském trhu Stanislav Hrdina ze Žďasu. »Většinou však ani nevědí, kde Česko leží, a když jim jej na mapě ukážete, pořád mají tendenci srovnávat nás s Němci,« dodává. Podle Stanislava Hrdiny rovněž italští konkurenti mohou na čínském trhu těžit z masivní podpory, kterou jim zajišťují italské úřady. Dobrý lobbing je přitom v Čínské lidové republice jednou z podmínek úspěchu. Pokud jde o plagiátorství, jde o riziko, které Evropané musejí podstoupit. Číňané mnohdy nechápou, o čem je vlastně řeč, případně připomenou historická výrobní tajemství, jichž se zmocnili Evropané, například porcelán, hedvábí, střelný prach a podobně. Ředitel společnost Žďas Miroslav Šabart zdůrazňuje, že ve srovnání s Ruskem, Indií či Evropskou unií jde v Číně o úplně jiný svět, jenž především vyžaduje značnou trpělivost. Jednání trvají dlouho. Znovu a znovu se otevírají body, které Evropané považují za již dojednané. Spousta věcí je založená na osobních vztazích. »Musíte být odborně zdatní, neskonale trpěliví, schopní přesvědčit náročné zákazníky, že nabízíte stroj se světovými parametry, který zároveň bude jednoduchý pro obsluhu. A také musíte mít určité osobní kouzlo,« shrnuje Šabart.

Firma Žďas

Obor činnosti: - Výrobce tvářecích strojů, kovacích lisů, manipulátorů, strojů na zpracování šrotu, odlitků, výkovků a ingotů. Historie: - Firma vznikla v roce 1951. - Nyní je součástí slovenské skupiny Železiarne Podbrezová. Počet zaměstnanců: - 2500 Tržby: - Zhruba 3,5 miliardy v loňském roce, letos asi 3 miliardy korun. Zdroj: Žďas, Ekonom 3,5 miliardy korun Tolik loni vydělal Žďas. Letos očekává tržby okolo tří miliard.

Zdroj:Ekonom

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.