"Čínská vláda povzbudí čínské firmy, aby přicházely do Řecka hledat příležitosti k investicím," řekl Čang. "Jednali jsme s Číňany o dalších možných investicích, zejména v turistickém ruchu a infrastruktuře," řekl novinářům bez dalších podrobností řecký vicepremiér Theodoros Pangalos. Zadlužené Řecko musí nyní tvrdě šetřit, a od zahraničních investic si slibuje, že podpoří klesající ekonomiku. Mezi podepsanými dohodami jsou tři, v nichž si řecké rejdařské firmy objednaly od čínské loďařské skupiny Cosco až 15 nákladních lodí. Námořní přeprava je jedním z hlavních ekonomických odvětví v Řecku a Řekové ovládají téměř 20 procent světového nákladního loďstva. Lodě jim dlouhodobě dodávají čínské a korejské loděnice. Čínská Cosco v roce 2008 podepsala dohodu o modernizaci a provozu dvou kontejnerových terminálů v největším řeckém přístavu Pireus na 35 let. V Pireu má rovněž stát hotelový a nákupní komplex, na jehož výstavbu podepsala nyní kontrakt čínská stavební společnost BCEGI Group. Telekomunikační podnik OTE podepsal dohodu s čínskou Huawei Technologies a řecké potravinářské firmy uzavřely čtyři smlouvy na export olivového oleje do Číny. Řečtí činitelé uvedli, že podepsané kontrakty mají hodnotu stovek milionů eur, přesné částky však sdělit odmítli. Řecko usiluje o investice i v arabském světě. Katarský premiér Hamad bin Džasím bin Džabr Sání na začátku května řekl, že jeho emirát se v Řecku zajímá o investování pěti miliard eur do energetických projektů. Tento týden má jet řecký premiér Jorgos Papandreu do Libye, kde má jednat o společných projektech v energetice a cestovním ruchu. Výzva pro Evropu Podle zástupců řeckého ministerstva financí zvažují Číňané zakoupení podílu ve ztrátové řecké železniční síti OSE (kterou se socialistická vláda zavázala zprivatizovat) i vybudování letiště na Krétě, logistického centra severně od Atén a mořského tematického parku. Bude zajímavé sledovat, jaký postoj k Číně zaujme nová česká vláda. Rázná intervence Číny do řecké finanční krize může pro Atény znamenat finanční záchranné lano, ale pro ostatní také signál strategie Pekingu. François Godement minulý týden ve stati pro Evropský výbor pro zahraniční vztahy, londýnský mozkový trust, podotkl, že starý kontinent čelí „velké zkoušce“. „Čína se nezajímá ani tak o multilaterální dohody na bázi OSN či globálního obchodního systému, jako spíše o subregionální a bilaterální smlouvy sledující její národní cíle,“ napsal. Řecko je jen posledním příkladem. Po Africe, Latinské Americe či samozřejmě střední nebo jihovýchodní Asii.