Kellnerova PPF dobývá Čínu

22.02. 2010 Podnikání v Číně
PPF totiž jako vůbec první zahraniční investor získala souhlas čínského státu se založením firmy na severu Číny v Tchienťinu, která bude nabízet úvěry lidem.

První zahraniční

"PPF obdržela souhlas čínského regulátora CBRC k založení nebankovní společnosti pro spotřebitelské úvěrování ve městě Tchienťin. Tento souhlas opravňuje skupinu PPF založit - v souladu s příslušným zákonem o spotřebitelském úvěrování přijatým v Číně v srpnu 2009 - první společnost spotřebitelského úvěrování, která bude plně vlastněna zahraničním investorem," uvedl mluvčí firmy Alexej Bechtin. Region Tchienťin patří podle nařízení čínského státu mezi čtyři regiony, kde mohou firmy nabízejícím lidem úvěry fungovat. Jde o pilotní projekt, který má podle čínské vlády podpořit spotřebu domácností. PPF do společnosti Home Credit Consumer Finance vloží kapitál asi 30 milionů eur.

Podpořit spotřebu

"Společnost bude poskytovat místním spotřebitelům širokou škálu úvěrových produktů pro financování zboží dlouhodobé spotřeby, ale také k financování vzdělání a cestování. Tchienťin je největší město se statutem zvláštní ekonomické zóny na severním pobřeží Číny s dynamicky se rozvíjejícím podnikatelským prostředím a rostoucím zájmem domácností o spotřební zboží," uvedl Bechtin. PPF působí na čínském trhu od roku 2008. Ve spolupráci s čínskými obchodníky 150 000 čínských klientům, a to prostřednictvím 1 800 prodejních míst založených u cca 800 maloobchodníků ve městech Šenčen, Kuangčou, Čengtu, stejně jako na dalších místech jihu a jihozápadu Číny.

Zdroj:Aktualne.cz

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.