Čína a olympiáda

05.08. 2008 Čínská kultura a tradice
Když dostali blogeři na Ihned výzvu říci něco k OH v Číně, řekl si Martin Pecina, jinak též předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že toto téma není nic pro něho a o sportu, ať se vyjadřují povolanější fandové.

Ale pak jsem si uvědomil, říká Martin Pecina, že tyto hry sice o sportu budou, ale zatím jsou o něčem úplně jiném. Obě strany sporu, či lépe řečeno představitelé obou typů civilizací se snaží využít tento svátek sportu ke své propagandě. No a z obou stran je to poměrně dobře pochopitelné. Osobně si myslím, že by Olympijský výbor neměl dávat takovým choutkám zelenou a hry směřovat do „mocenských center" civilizací. Myslím si, že jestliže OH v Moskvě propagandisticky využil Sovětský svaz a „západní" státy demonstrativně nevyslaly své sportovce a „východní" blok jim to oplatil o čtyři roky později při OH v Los Angeles, měli bychom se z toho už jednou poučit. Oč klidnější a pouze na sport zaměřené byly ty minulé hry, pořádané v Řecku... Mimochodem, když už jsem se zmínil o bojkotu OH v Moskvě. Jestlipak čtenáři pamatují, jaký byl oficiální důvod k jejich bojkotu? Já si to pamatuji velmi dobře, byť mi bylo 12 let. Důvodem bylo to, že sovětská vojska vtrhla do Afghánistánu a zahájila boj proti zdejším fundamentalistům (dnes známým jako Taliban). Obsadili celou zem a snažili se ustavit vlastní „demokratickou" (amíci tenkrát říkali loutkovou) vládu v čele s jistým Nadžibuláhem. Proti nim ovšem stála nejen celá místní komunita, ale i američtí „poradci". Kdo by nechtěl uvěřit, kupte si film „Rambo 3". Ten přesně o těchto událostech pojednává. A já doufám, že „Rambo 5" bude opět z Afghánistánu, velký John bude tentokrát na opačné straně a z citlivých vesničanů bránících holé životy budou krvežíznivé bestie prahnoucí po krvi Johnových přátel, kteří přeci chtějí jen pomoci... Tolik historický exkurz pro ty, kteří mají krátkou paměť. Ale to jsem trošičku odbočil od hlavního tématu mého blogu. Hlavní téma je Čína. Já jsem v Číně byl před třemi lety a upřímně řečeno, žít bych tam nechtěl. Lidé jsou tam fakt jiní než my. Hodně jiní. Kdo to nezažil, těžko si to představí. S Rusem, Němcem, Američanem nebo třeba i s Arabem se domluvíte. Čínská mentalita je tak vzdálená té naší, že nepochopíte ani posunky... Takže žít bych tam nechtěl, to už jsem řekl. Na druhou stranu respektuji to, že oni jsou prostě jiní. Že jinak žijí, jinak si vládnou, jinak píší a jinak mluví. Myslet si, že jejich země bude řízena stejně jako ta naše, by bylo velmi naivní. Řeknu Vám něco, co mi řekl náměstek čínského ministra energetiky, se kterým jsem se kdysi setkal v Amsterodamu. Řeč přišla na lidská práva. Já jsem se domníval, že to pro něho bude velmi citlivé, ale to jsem se mýlil. Řekl asi následující myšlenku: Lidská práva jsou pro nás Číňany něco posvátného. Něco, co naše civilizace ctí více než tři tisíce let. Když Vy Slované, jste se přesouvali do Evropy, my jsme už tyto tradice ctili 1500 let. A naše hodnoty jsou pořád stejné. Naše lidská práva jsou právo na život, právo na to, aby Číňané neumírali na primitivní nemoci, aby měli přístup k lékům a vzdělání. Nyní jsme si vytyčili, že umožníme přístup každému Číňanovi k elektrické energii. To je pro naši zemi těžké, ale my to dokážeme. Kvůli tomu abychom vyrobili elektřinu pro 200 miliónů Číňanů, musíme postavit přehradu „Tři soutěsky". Skoro milión a půl Číňanů kvůli tomu přijde o své domovy. Bohužel. Jinak bychom to nezvládli. Vy na západě si myslíte, že ta pravá lidská práva jsou to - postavit se na náměstí a křičet, že váš premiér je idiot. Nebo se připoutat před bránu jaderné elektrárny a bránit průjezdu vlaku s palivem. To je ale „západní" postoj, starý několik desítek let. Po druhé světové válce, když vaši otcové budovali svou novou Evropu, nikoho by něco takového nenapadlo. Milióny lidí byly přesídleny kvůli novým přehradám, dálnicím a továrnám. Tenkrát to všem připadalo normální. Dnes nechcete pochopit náš postoj, který je stejný, jako byl ten váš ve stejné etapě vývoje... Ale nebojte se. Ještě dvacet let budete pokračovat stejně, ještě dvacet let bude mít kdekdo možnost zablokovat stavbu čehokoliv jenom proto, že sám sebe nazve ekologickým aktivistou, a začnete chápat lidská práva stejně jako my... No a k Tibetu? Ano, obsadili jsme Tibet. Považovali jsme ho za součást Číny tisíce let a nechtěli jsme dopustit, aby na našem dvorku operovaly armády kdoví koho. Obsadili jsme Tibet stejně, jako Evropané obsadili Ameriku. To, proč máme problémy s původním obyvatelstvem je jasné. Nechali jsme jim volnost a původní kulturu. Pokud bychom se k nim chovali stejně jako Američané k Indiánům, žádný problém bychom neměli. Genocida původního obyvatelstva nám není vlastní. Mimochodem, jenom pro osvěžení paměti, kmen Siouxů byl v USA vyhlazen (nebo téměř vyhlazen) až kolem roku 1914. Tolik onen čínský náměstek. Hříchy západní civilizace nejsou fenoménem středověku. My jsme po druhé světové válce řešili spory s Němci odsunem, v Jugoslávii se válčilo ještě před pár lety. Dnes jsme posvětili likvidaci Srbů v Kosovu, kde žili více než tisíc let. A už žít nebudou, to si pište. Kosovští Albánci je vyženou. Do jednoho. Naproti tomu nás hrozně zajímá situace v Tibetu. Zbožňujeme Dalajlamu, aniž bychom si byli jisti, že náboženská vláda je to „pravé". Pokud vím, skuteční církevní vůdcové dnes vládnou pouze v Íránu. A před deseti lety vládli v Afghánistánu. Proboha, nemám nic proti Dalajlámovi, třeba by to bylo lepší než dnes. Ale třeba i horší. Kdo ví. Před příchodem čínských vojsk tam žádný blahobyt nebyl. První železnice se postavila až teď, cesty také nic moc. Nevím. Nechci dělat unáhlené soudy tak, jako to dělají česká média a mnozí čeští politici. To, co jsem chtěl říci tímto blogem je následující. Nechme Čínu Čínou a starejme se o to, abychom za pár let nekoukali, že jsou v ledasčem dále než my. Užijme si Olympijské hry jako svátek sportovců a sportu a ne jako propagandistickou bramboračku jedné nebo druhé strany. A jestliže budeme chtít někoho soudit, pak se podívejme do své minulosti, do své současnosti, do svého svědomí. Myslím, že na morální soudy máme dost příležitostí v Evropě. Číňany nepoučujme. Oni nás také nepoučují. ...

Martin Pecina

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.