Historicky doloženo je pití čaje v 12. stol. př. n. .l, v jihozápadní Číně, kde jej i poprvé začali pěstovat. Podle pozdější japonské zenové tradice jako první pil čaj indický mnich Bódhidharma, jenž v 6. stol. přinesl do Číny meditativní buddhistickou školu čchan/zen. Japonští zenoví mniši později uctívali svého mistra obřadným pitím čaje před jeho sochou a významně se tak spolupodíleli na rozvoji čajového obřadu. Lu Jü (733-804), čínský literát a čajový mistr z období dynastie Tchang, ve své knize Čcha-ťing jako první shromáždil a utřídil všechny tehdejší znalosti o původu, pěstování, sběru, zpracování, přípravě i způsobech pití čaje. Jeho dílo tak sehrálo klíčovou úlohu při formování rafinované čajové kultury, která dnes oslovuje i nás, "západní barbary". Doplněno dobovým komentářem. Přeložila a předmluvou opatřila Olga Lomová. "Dlouhodobé požívání čaje dodává člověku sílu a dobrou mysl." (Šen-nung) "Lepší tři dny bez jídla, než jeden den bez čaje." (staré čínské přísloví)