Metafora vody je nejspíš - jak si dobře uvědomili čínští myslitelé nejrůznějších orientací - k přiblížení Taa ta nejvhodnější: voda plyne přirozeným během, který se přizpůsobuje reliéfu, místo aby se snažil ho změnit, zatímco člověk se staví proti proudu nebo do cesty Taa staví přehrady: instituce, řeč, vše, co má sklon stanovit pevné normy, prosadit stálé rámce.
Slovy Isabelle Robinetové: Protože taoistický čas a svět jsou cyklické, umožňují nový počátek, nové zrození; je to čas a svět věčných proměn. Otevřeně hlásanou vlastností tohoto cyklického času je jeho vratnost na rozdíl, jak říkají taoisté, od běžného lidského času, kde není návratu a který spěje jen jedním směrem ke konci, k zániku. Z tohoto pohledu se ani ta nejtragičtější věc - vlastní smrt, vlastní rozklad -, člověku už nejeví tak strašně, jestliže si uvědomí, že jde jen o jednu z mnoha fází proměn Taa. Co člověku zbývá jako základní způsob existence, jakmile přestane usilovat, chtít, prosazovat své myšlenkové rámce a svůj způsob jednání a spokojí se jen s nasloucháním a s odrážením věcí takových, jaké jsou, zkrátka jakmile se od světa odpoutá? Narození, dospívání, stárnutí a smrt: samovolné, přirozené procesy, které spadají do pole působnosti Nebes. To je náš nebeský úděl , který je ovšem těžké přijmout, protože neustále chceme rozhodovat, vybírat si; důvodem naší existence i naším životním způsobem je chtění.
Přehledné dějiny zahrnují čínské myšlení od nejstarších dob dynastií Šang a Čou a doby Válčících států (Konfucius, Mencius, Čuang-c, Lao-c, legisté ad.), přes věštebnou Knihu proměn (I-ťing), taoismus, konfucianismus, buddhismus a další filosofické školy až po začátek 20. stol., ovlivněný evropskou filosofií. Výklad autorky je úzce vázán na rozbory ukázek z děl jednotlivých filosofů.
Kniha je doplněna bohatým poznámkovým aparátem a bibliografií světové i české literatury. Český překlad francouzského textu Helena Beguivinová.
O autorce
Anne Cheng je známá francouzská sinoložka. Narodila r. 1955 čínským rodičům v Paříži. Po studiu na Ecole normale supérieure (vysoká škola pro vzdělávání středoškolských profesorů) získala doktorát z čínštiny a pracuje jako výzkumná pracovnice v Národním centru vědeckého výzkumu a specializuje se na intelektuální historii Číny. Je profesorkou v Mezinárodním institutu orientálních jazyků a civilizací a také vede přednášky na Ecole des hautes études en sciences sociales (Vysoké škole sociálních věd). Je členkou redakčních rad časopisů Čínská studia a Asie. Její významné publikace jsou: Rozpravy Konfuciovy (Entretiens de Confucius), Studie o konfucianismu doby Chan (Etude sur le confucianisme Han), Dějiny čínského myšlení (Histoire de la pensée chinoise), za něž dostala francouzskou cenu Dagnan-Bouveret.