Metafora vody je nejspíš - jak si dobře uvědomili čínští myslitelé nejrůznějších orientací - k přiblížení Taa ta nejvhodnější: voda plyne přirozeným během, který se přizpůsobuje reliéfu, místo aby se snažil ho změnit, zatímco člověk se staví proti proudu nebo do cesty Taa staví přehrady: instituce, řeč, vše, co má sklon stanovit pevné normy, prosadit stálé rámce.
Slovy Isabelle Robinetové: Protože taoistický čas a svět jsou cyklické, umožňují nový počátek, nové zrození; je to čas a svět věčných proměn. Otevřeně hlásanou vlastností tohoto cyklického času je jeho vratnost na rozdíl, jak říkají taoisté, od běžného lidského času, kde není návratu a který spěje jen jedním směrem ke konci, k zániku. Z tohoto pohledu se ani ta nejtragičtější věc - vlastní smrt, vlastní rozklad -, člověku už nejeví tak strašně, jestliže si uvědomí, že jde jen o jednu z mnoha fází proměn Taa. Co člověku zbývá jako základní způsob existence, jakmile přestane usilovat, chtít, prosazovat své myšlenkové rámce a svůj způsob jednání a spokojí se jen s nasloucháním a s odrážením věcí takových, jaké jsou, zkrátka jakmile se od světa odpoutá? Narození, dospívání, stárnutí a smrt: samovolné, přirozené procesy, které spadají do pole působnosti Nebes. To je náš nebeský úděl , který je ovšem těžké přijmout, protože neustále chceme rozhodovat, vybírat si; důvodem naší existence i naším životním způsobem je chtění.
Přehledné dějiny zahrnují čínské myšlení od nejstarších dob dynastií Šang a Čou a doby Válčících států (Konfucius, Mencius, Čuang-c, Lao-c, legisté ad.), přes věštebnou Knihu proměn (I-ťing), taoismus, konfucianismus, buddhismus a další filosofické školy až po začátek 20. stol., ovlivněný evropskou filosofií. Výklad autorky je úzce vázán na rozbory ukázek z děl jednotlivých filosofů.
Kniha je doplněna bohatým poznámkovým aparátem a bibliografií světové i české literatury. Český překlad francouzského textu Helena Beguivinová.
O autorce
Anne Cheng je známá francouzská sinoložka. Narodila r. 1955 čínským rodičům v Paříži. Po studiu na Ecole normale supérieure (vysoká škola pro vzdělávání středoškolských profesorů) získala doktorát z čínštiny a pracuje jako výzkumná pracovnice v Národním centru vědeckého výzkumu a specializuje se na intelektuální historii Číny. Je profesorkou v Mezinárodním institutu orientálních jazyků a civilizací a také vede přednášky na Ecole des hautes études en sciences sociales (Vysoké škole sociálních věd). Je členkou redakčních rad časopisů Čínská studia a Asie. Její významné publikace jsou: Rozpravy Konfuciovy (Entretiens de Confucius), Studie o konfucianismu doby Chan (Etude sur le confucianisme Han), Dějiny čínského myšlení (Histoire de la pensée chinoise), za něž dostala francouzskou cenu Dagnan-Bouveret.
Další články
Co znamenají čínské barvy
05.06. 2005Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.
První Nobelova cena pro čínského spisovatele
05.06. 2005V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.
Křesťané a komunisté v Číně
05.06. 2005Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…