O KNIZE: Dějiny čínského myšlení

18.01. 2008 Čínská kultura a tradice
Konfucius řekl: Rybám se daří ve vodě, člověku se daří v Tao. Ty, kterým se daří ve vodě, získávají obživu tak, že si plovou v rybníce. Ti, jimž se daří v Tao, nemusí nic konat a jejich život jde svým během. A proto se dá říci, že ryby se zapomínají ve vodě a člověk se zapomíná v umění následovat Tao.

Metafora vody je nejspíš - jak si dobře uvědomili čínští myslitelé nejrůznějších orientací - k přiblížení Taa ta nejvhodnější: voda plyne přirozeným během, který se přizpůsobuje reliéfu, místo aby se snažil ho změnit, zatímco člověk se staví proti proudu nebo do cesty Taa staví přehrady: instituce, řeč, vše, co má sklon stanovit pevné normy, prosadit stálé rámce. Slovy Isabelle Robinetové: Protože taoistický čas a svět jsou cyklické, umožňují nový počátek, nové zrození; je to čas a svět věčných proměn. Otevřeně hlásanou vlastností tohoto cyklického času je jeho vratnost na rozdíl, jak říkají taoisté, od běžného lidského času, kde není návratu a který spěje jen jedním směrem ke konci, k zániku. Z tohoto pohledu se ani ta nejtragičtější věc - vlastní smrt, vlastní rozklad -, člověku už nejeví tak strašně, jestliže si uvědomí, že jde jen o jednu z mnoha fází proměn Taa. Co člověku zbývá jako základní způsob existence, jakmile přestane usilovat, chtít, prosazovat své myšlenkové rámce a svůj způsob jednání a spokojí se jen s nasloucháním a s odrážením věcí takových, jaké jsou, zkrátka jakmile se od světa odpoutá? Narození, dospívání, stárnutí a smrt: samovolné, přirozené procesy, které spadají do pole působnosti Nebes. To je náš nebeský úděl , který je ovšem těžké přijmout, protože neustále chceme rozhodovat, vybírat si; důvodem naší existence i naším životním způsobem je chtění. Přehledné dějiny zahrnují čínské myšlení od nejstarších dob dynastií Šang a Čou a doby Válčících států (Konfucius, Mencius, Čuang-c, Lao-c, legisté ad.), přes věštebnou Knihu proměn (I-ťing), taoismus, konfucianismus, buddhismus a další filosofické školy až po začátek 20. stol., ovlivněný evropskou filosofií. Výklad autorky je úzce vázán na rozbory ukázek z děl jednotlivých filosofů. Kniha je doplněna bohatým poznámkovým aparátem a bibliografií světové i české literatury. Český překlad francouzského textu Helena Beguivinová.

O autorce

Anne Cheng je známá francouzská sinoložka. Narodila r. 1955 čínským rodičům v Paříži. Po studiu na Ecole normale supérieure (vysoká škola pro vzdělávání středoškolských profesorů) získala doktorát z čínštiny a pracuje jako výzkumná pracovnice v Národním centru vědeckého výzkumu a specializuje se na intelektuální historii Číny. Je profesorkou v Mezinárodním institutu orientálních jazyků a civilizací a také vede přednášky na Ecole des hautes études en sciences sociales (Vysoké škole sociálních věd). Je členkou redakčních rad časopisů Čínská studia a Asie. Její významné publikace jsou: Rozpravy Konfuciovy (Entretiens de Confucius), Studie o konfucianismu doby Chan (Etude sur le confucianisme Han), Dějiny čínského myšlení (Histoire de la pensée chinoise), za něž dostala francouzskou cenu Dagnan-Bouveret.

Martin Kříž

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.