Období raného středověku v Číně zahrnuje zhruba čtyři sta let na počátku našeho letopočtu. Je to doba politické roztříštěnosti a krvavých bojů o moc, ale také doba rozmachu čínské kultury, jenž v řadě ohledů předurčil další vývoj čínské literatury, filosofie i výtvarného umění. Společenská elita té doby se obklopovala přepychem a potrpěla si na vytříbený vkus. Na císařských dvorech a dvorech princů se skládaly básně a mnozí příslušníci aristokracie a význační politici té doby byli zároveň uznávanými básníky a stylisty. V tomto prostředí se rozvinuly také složité pohřební a vzpomínkové obřady, doprovázené recitací smutečních skladeb, které doposud unikaly zájmu literárních historiků. Studie Olgy Lomové a Yeh Kuo-liang si klade za cíl tyto rituální texty představit a otevřít tak i nový, evropskému čtenáři dosud málo známý pohled na klasickou čínskou literaturu. Knihu uvádějí kapitoly o čínském pohřebním rituálu a představách o smrti a záhrobí. Autoři dále představují jednotlivé smuteční žánry a zároveň se zamýšlejí nad tím, kde končí pouhý užitkový text a kde začíná krásná literatura. Přeložené a komentované texty pak podávají autentické svědectví o světě čínské aristokracie, z jejíchž řad pocházejí básníci a filosofové pozoruhodného období Šesti dynastií. Mezi přeloženými ukázkami jsou díla nejslavnějších básníků té doby: Cchao Č´a, Tchao Jüan-minga, Sie Chuej-liena a řady dalších. Doplněno bohatými přílohami, včetně překladu Klasické knihy synovské oddanosti (Siao-ťing) z pera Lukáše Zádrapy. Tato studie je druhou ze série publikací založených na přednáškách profesorů z Taiwanské národní university. Kniha vznikla v rámci výzkumného záměru Srovnávací poetika v multikulturním světě.
Další články
Co znamenají čínské barvy
05.06. 2005Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.
První Nobelova cena pro čínského spisovatele
05.06. 2005V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.
Křesťané a komunisté v Číně
05.06. 2005Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…