O KNIZE: Oplakávání mrtvých ve středověké Číně

28.11. 2007 Čínská kultura a tradice
Olga Lomová, Yeh Kuo-liang: Ach běda, přeběda! Oplakávání mrtvých ve středověké Číně

Období raného středověku v Číně zahrnuje zhruba čtyři sta let na počátku našeho letopočtu. Je to doba politické roztříštěnosti a krvavých bojů o moc, ale také doba rozmachu čínské kultury, jenž v řadě ohledů předurčil další vývoj čínské literatury, filosofie i výtvarného umění. Společenská elita té doby se obklopovala přepychem a potrpěla si na vytříbený vkus. Na císařských dvorech a dvorech princů se skládaly básně a mnozí příslušníci aristokracie a význační politici té doby byli zároveň uznávanými básníky a stylisty. V tomto prostředí se rozvinuly také složité pohřební a vzpomínkové obřady, doprovázené recitací smutečních skladeb, které doposud unikaly zájmu literárních historiků. Studie Olgy Lomové a Yeh Kuo-liang si klade za cíl tyto rituální texty představit a otevřít tak i nový, evropskému čtenáři dosud málo známý pohled na klasickou čínskou literaturu. Knihu uvádějí kapitoly o čínském pohřebním rituálu a představách o smrti a záhrobí. Autoři dále představují jednotlivé smuteční žánry a zároveň se zamýšlejí nad tím, kde končí pouhý užitkový text a kde začíná krásná literatura. Přeložené a komentované texty pak podávají autentické svědectví o světě čínské aristokracie, z jejíchž řad pocházejí básníci a filosofové pozoruhodného období Šesti dynastií. Mezi přeloženými ukázkami jsou díla nejslavnějších básníků té doby: Cchao Č´a, Tchao Jüan-minga, Sie Chuej-liena a řady dalších. Doplněno bohatými přílohami, včetně překladu Klasické knihy synovské oddanosti (Siao-ťing) z pera Lukáše Zádrapy. Tato studie je druhou ze série publikací založených na přednáškách profesorů z Taiwanské národní university. Kniha vznikla v rámci výzkumného záměru Srovnávací poetika v multikulturním světě.

Martin Kříž

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.