Čínský pacient odmítl transplantovaný penis

02.10. 2006 Čínská kultura a tradice
Čínským lékařům se povedla první transplantace penisu na světě. Příjemce si však po poradě s manželkou nechal orgán kvůli psychickým zábranám po dvou týdnech uříznout.

Čtyřiačtyřicetiletému muži zbyl po blíže neurčené „nešťastné traumatické nehodě“ pouhý centimetrový pahýl penisu. Nemohl normálně močit a ztratil naději na další sexuální život. Orgán byl při nehodě poškozen natolik, že ho lékaři z Všeobecné nemocnice v Kantonu nemohli přišít zpět, což je běžná praxe v podobných případech. Proto se rozhodli implantovat penis od mrtvého. Deseticentimetrový úd od dvaadvacetiletého dárce přišili během patnáctihodinové operace. Po deseti dnech už bylo jasné, že tělo transplantát přijalo, pacient byl dokonce schopen urinace.Po dalších čtyřech dnech však přišlo zklamání. Ačkoli dříve pacient i jeho manželka s operací velmi ochotně souhlasili, jejich názor se změnil. Pacient požádal o odstranění „cizího penisu“. Lékaři tak nemohli zjistit, nakolik byla transplantace úspěšná, pokud jde o návrat k normálnímu sexuálnímu životu. Operaci provedli již loni, ale v odborném urologickém žurnálu o ní informovali až nyní.Psychické potíže pacientů s cizími orgány bohužel nejsou výjimečné. První příjemce transplantované paže, padesátiletý Novozélanďan Clint Hallam, se s novou rukou dobrovolně rozloučil v roce 2001, po třech letech od úspěšné operace. Prý se chtěl „odporné a scvrklé“ paže zbavit, protože si na ni nedokázal zvyknout. Nepříjemné pocity prý vyvolávala i u jeho příbuzných. Podobné otázky řešili lékaři také před první transplantací obličeje, která proběhla letos ve Francii. Pacientka, které lékaři nahradili část obličeje ukousnutou psem, si zatím nestěžovala.

Zdroj: Týden

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.