Čtyřiačtyřicetiletému muži zbyl po blíže neurčené „nešťastné traumatické nehodě“ pouhý centimetrový pahýl penisu. Nemohl normálně močit a ztratil naději na další sexuální život. Orgán byl při nehodě poškozen natolik, že ho lékaři z Všeobecné nemocnice v Kantonu nemohli přišít zpět, což je běžná praxe v podobných případech. Proto se rozhodli implantovat penis od mrtvého. Deseticentimetrový úd od dvaadvacetiletého dárce přišili během patnáctihodinové operace. Po deseti dnech už bylo jasné, že tělo transplantát přijalo, pacient byl dokonce schopen urinace.Po dalších čtyřech dnech však přišlo zklamání. Ačkoli dříve pacient i jeho manželka s operací velmi ochotně souhlasili, jejich názor se změnil. Pacient požádal o odstranění „cizího penisu“. Lékaři tak nemohli zjistit, nakolik byla transplantace úspěšná, pokud jde o návrat k normálnímu sexuálnímu životu. Operaci provedli již loni, ale v odborném urologickém žurnálu o ní informovali až nyní.Psychické potíže pacientů s cizími orgány bohužel nejsou výjimečné. První příjemce transplantované paže, padesátiletý Novozélanďan Clint Hallam, se s novou rukou dobrovolně rozloučil v roce 2001, po třech letech od úspěšné operace. Prý se chtěl „odporné a scvrklé“ paže zbavit, protože si na ni nedokázal zvyknout. Nepříjemné pocity prý vyvolávala i u jeho příbuzných. Podobné otázky řešili lékaři také před první transplantací obličeje, která proběhla letos ve Francii. Pacientka, které lékaři nahradili část obličeje ukousnutou psem, si zatím nestěžovala.