Týdenní souhrn 15.5.-21.5.2006

22.05. 2006 Čínské komentáře
Tajfun „Perla“ (Zhenzhu) zpustošil počátkem týdne rozsáhlé oblasti jihovýchodní Číny

15.5. oznámila japonská agentura Kjódo, že Čína navrhla dvě oblasti Východočínského moře pro společnou těžbu ropy s Japonskem. Japonsko je ochotno přijmout návrh jen z poloviny, protože jižní oblast kolem ostrovů Senkaku/Diaoyu považuje za své výsostné území, tuto část návrhu proto odmítne. 19.5. byly obnoveny čínsko-japonské rozhovory o těžbě surovin ve Východočínském moři, které ztroskotaly v lednu a nepodařilo se je obnovit v březnu. Pekingský korespondent listu New York Times Zhao Yan byl pekingskou prokuraturou znovu obžalován. Potvrdil to 15.5. jeho advokát Mo Shaoping. Žaloba kvůli vyzrazení státního tajemství byla v březnu stažena, s novým obviněním však zatím Mo Shaoping nebyl seznámen. Jak dále řekl, není ani shopen vysvětlit, proč byl Zhao Yan znovu obžalován. K případu loni zatčeného novináře více zde. Zhao Yan byl loni oceněn nevládní organizací Reportéři bez hranic (viz v tomto souhrnu). Směnný kurz yuanu (RMB) vůči dolaru překonal 15.5. poprvé hranici 8:1, poprvé od reformy kurzového systému. Analytici vzhledem k silnému růstu čínské ekonomiky a slábnutí dolaru očekávají letos další nárůst hodnoty RMB. Během 15.5. kurz RMB vzrostl ze 7,998 na 7,997 za dolar. Od loňského července yuan zhodnotil o 3,3 %. 16.5. čínské orgány uvalily vazbu na čtyři novináře kvůli obvinění z podvodu a vydírání a upozornily média, aby takovému jednání aktivně bránila. Tito čtyři novináři měli na místních vládách a soukromých osobách vymáhat pod záminkou reportáží materiální výhody. Obviněni jsou významní redaktoři regionálních poboček „Čínských noviny o kvalitě potravin“, „Listů čínského průmyslu a obchodu“, „Listů venkova Ekonomického deníku“ a „Čínských průmyslových novin“. Případy, kdy si místní redaktoři nahrazovali nedostatek inzerentů vydíráním, již byly v minulosti popsány, stejně tak ale pokusy úřadů označit kritické zprávy za výsledek neúspěšného vydírání. 16.5. bylo čtyřicáté výročí „Oznámení ze 16. května“ roku 1966, kterým stálý výbor politbyra pod Mao Zedongovým nátlakem schválil útoky zfanatizovaných studentů proti „lidem u moci, jdoucím kapitalistickou cestou“ jako „Velkou proletářskou kulturní revoluci“. V následujících dvou letech („Kulturní revoluce“ v užším smyslu) upadla země do anarchie a státní, stranické i společené struktury byly vesměs rozbity. Po roce 1969 došlo k částečné konsolidaci a obnovení činnosti státu, ale nucené přesídlení městské mládeže i velké části inteligence na venkov, další násilné politické kampaně a rozvrat v ekonomice i školství paralyzoval Čínu až do Mao Zedongovy smrti v roce 1976. Čínská oficiální místa letos výročí přešla absolutním mlčením, patrně také proto, že radikální část chudých rolníků i dělníků si stále idealizuje „ztracené desetiletí“ jako dobu, kdy o ně bylo dobře postaráno, a násilnou část „Kulturní revoluce“ vnímá jako částečně spravedlivý boj se zkorumpovanými úředníky. Světový potravinový program OSN 16.5. varoval, že kvůli velkému suchu hrozí letos severním a západním oblastem Číny nedostatek potravin. Sucha v provinciích Yunnan, Gansu, Hebei a v AO Ningxia a Vnitřní Mongolsko zničila ozimy na asi 5 milionech hektarů půdy. Ředitel odboru Asie a Afriky čínského ministerstva zahraničí Yao Xie 17.5. oznámil, že významní představitelé hnutí Hammás byly pozváni na Fórum čínsko-arabské spolupráce. Setkání na úrovni ministrů se uskuteční v Pekingu 31.5. a bude se zabývat obsahem „nového typu čínsko-arabského partnerství“. Čína je po Rusku druhým stálým členem RB OSN, který umožní návštěvu členu palestinského hnutí, které neuznává existenci Izraele. Čínský Úřad ochrany životního prostředí 16.5. oznámil výsledky šetření ohledně poškození životního prostředí při loňském natáčení filmu „Slib“ (Wuji) u jezera Bigu Tianchi v oblasti Shangri-La jihozápadní provincie Yunnan. Natáčení nepředcházelo hodnocení dopadů na životní prostředí (EIA), které bude podle chystané novely předpisů před podobnými akcemi přísně vyžadováno a způsobilo závažné narušení ekosystémů. Produkční tým nejdražšího filmu v čínské historii bude muset zaplatit pokutu a zajistit obnovení rostlinného krytu poškozených míst. Tajfun „Perla“ (Zhenzhu) zpustošil počátkem týdne rozsáhlé oblasti jihovýchodní Číny. Podle agentury Nová Čína bylo v před živlem evakuováno více než milion lidí a v provinciích Guangdong a Fujian musela být nasazena armáda. Podle zprávy z 19.5 zemřelo při vyvolaných sesuvech půdy 21 lidí. China Daily 18.5. oznámila, že čínská vláda zpřísní opatření v oblasti daní, úvěrů a kontroly půdy, aby zabránila přehřátí čínského trhu s realitami. Premiér Wen Jiabao na schůzi vlády upozornil, že bude zabráněno dalšímu růstu cen nemovitostí a státní fiskální a monetární politika a kontrola půdního fondu musí přinést výraznější efekty. Dále je vláda rozhodnuta získávat a zveřejňovat přesnější data o cenách realit a snížit rychlost demolic, aby byla zmírněna poptávka po nových domech. Taiwanský obchodník Mu Ke-shun se 17.5. v USA doznal k pomoci k ilegálnímu nákupu zbraní čínské vládě, například motorů do stíhaček F-16 a nosných raket schopných nést jaderné hlavice. Mu Ke-shun se již před soudem na Floridě přiznal, že byl čínským agentem. Osmapadesátiletý obchodník byl poradce a obchodní zástupce americké firmy Lockheed-Martin pro Taiwan. Generální tajemník OSN Kofi Annan přijel 19.5 do Pekingu. Bude jednat o celé řadě otázek, z nichž nejdůležitější mají být krize kolem íránského a severokorejského jaderného programu. Německá kancléřka Angela Merkelová přijela do Pekingu 21.5. V pondělí se setká s prezidentem Hu Jintaoem a premiérem Wen Jiabaoem, následně pojede do Šanghaje a setká se také s tamním biskupem Čínské vlastenecké katolické církve Jin Luxianem. Smyslem návštěvy je především upevnit hospodářské kontakty. Do hráze přehradní nádrže Tři soutěsky byl 20.5. napuštěn poslední kubický metr betonu, tím je základní stavba přehrady dokončena. Hráz je dlouhá 2309 m, vysoká 185 m. Výstavba skončila 10 měsíců před plánovaným termínem a umožní přehradě o dva roky dříve bránit katastrofálním záplavám. Očekává se, že celá stavba bude dokončena v roce 2008, rok před původním termínem. Podle zprávy agentury Nová Čína došlo 21.5. v severočínské provincii Shanxi k zaplavení uhelného dolu, při kterém zahynulo nejméně 44 horníků V čínské jazykové mutaci můžete číst zde. Předchozí souhrn - Následující souhrn

Jiří Hudeček
jiri.hudecek@cinsky.cz

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.