Týdenní souhrn 8.5.-14.5.2006

16.05. 2006 Čínské komentáře
Náčelník tichomořského štábu amerických ozbrojených sil admirál William Fallon s čínským ministrem zahraničí Li Zhaoxingem

Čínská vlastenecká katolická církev (ČVKC) 8.5. oznámila, že 6.5. jmenovala a ordinovala dalšího, pomocného biskupa, tentokrát ale se svolením Vatikánu. ČVKC oznámila, že série jmenování již skončila a v blízké budoucnosti se další nechystají. Zástupce opata Shenyangského kláštera v severovýchodní provincii Liaoning Pei Junmin se stal pomocným biskupem shenyangské diecéze. Navzdory této zprávě byl 14.5. ordinován bez svolení Říma další biskup v okrese Gutian jihovýchodní provincie Fujian. Biskupem pro východofujianskou diecézi (Mindong) se stal místopředseda ČVKC Shan Silu. Toho ČVKC jmenovala pomocným biskupem již před šesti lety, ale narazila na odpor věřících. Čína byla 9.5. zvolena 146 hlasy členem nově zřízené Komise OSN pro lidská práva. Mezi asijskými zeměmi získala nejvíc hlasů Indie (173), následovaná Indonésií, Bangladéšem, Japonskem, Malajsií, Pákistánem, Jižní Koreou a Čínou. O tři hlasy propadlo Thajsko v souboji se Srí Lankou. Komise má celkem 47 členů, z toho na Asii i Afriku připadá 13 míst, na východní Evropu 6, západní Evropu 7 a Latinskou Ameriku 8. Náčelník tichomořského štábu emerických ozbrojených sil admirál William Fallon navštívil minulý týden Čínu v rámci rozšiřování americko-čínské vojenské spolupráce. Kromě Pekingu zavítal také do Xi’anu, Hangzhou a Shenyangu. Podle agentury Nová Čína také pozval čínskou delegaci k pozorovatelské účasti na cvičení americké armády v Pacifiku. Čínský ministr obrany Cao Gangchuan při té příležitosti zopakoval, že Taiwan je nejdůležitější čínský národní zájem a že Peking chce po Americe jasné odmítnutí taiwanského separatismu. Prvním výsledkem sbližování by mělo být zřízení “horké linky” mezi ministerstvy obrany obou zemí. Peking obvinil 10.5. dalajlámu, že vyprovokoval konfilikty mezi věřícími v jednom tibetském chrámu. Podle agentury Nová Čína skupina mnichů letos v březnu vpadla do kláštera v Gandenu blízko Lhasy a zničila několik soch ochranných božstev. Starosta Lhasy z podnícení incidentu obvinil dalajlámu, který prý chce vyvolat v Tibetu násilné srážky a narušit jednotu věřících a tibetského národa. 10.5. došlo k důlnímu neštěstí v okrese Xingwen provincie Sichuan. Zemřelo 9 horníků, 2 se dále pohřešují a 9 jich bylo zraněno. Britský deník Financial Times 11.5. upozornil na vznik čínské konkurenční „otevřené encyklopedie“Baidu Baike neboli „Baidupedie“. Dravý čínský vyhledávací portál Baidu využívá toho, že Wikipedia je čínskými úřady blokována. Baidu Baike údajně používá velmi silnou autocenzuru. Služba, která je v provozu již od března, je zatím pouze v čínštině a zřejmě se nepředpokládá vznik verzí v jiných jazycích. Americký prezident Bush se 11.5. v Bílém domě setkal s Yu Jiem, Wang Yim a Li Baiguangem, členy čínské protestantské rodinné církve, která je v Číně ilegální. Slíbil, že v budoucnu bude při setkáních s čínskými představiteli zdůrazňovat otázku náboženské svobody. 13.5. bylo oznámeno, že Hong Kong zrušil těmto aktivistům povolení k návštěvě. Pekingský spisovatel Yu Jie, který pravidelně píše do čínských emigrantských periodik ostře antikomunistické články a bezvýhradně podporuje americkou administrativu a válku v Iráku, právníci Wang Yi a Li Baiguang se měli v Hong Kongu věnovat výzkumům na tamější teologické fakultě. Taiwanský prezident Chen Shui-bian se 12.5. vrátil přes Indonésii na Taiwan. Na letišti prohlásil, že sice neletěl přes USA, ale komunikace mezi Taibeií a Washingtonem je dobrá a vztahy jsou stabilní. Chen cestoval do jižní Ameriky, ale USA mu povolily pouze mezipřistání na Aljašce a pouze doplnění paliva bez přenocování. Taiwanský prezident se rozhodl “bránit čest státu” a cestu přes Aljašku zrušil, při návratu však nečekaně navštívil Libyi a Indonésii, s nimiž Taiwan nemá oficiální styky. 13.5. taiwanská Centrální tisková kancelář přinesla zprávu, že Chen se na inauguračním obřadu kostarického prezidenta setkal s americkou první dámou Laurou Bushovou a že to bylo s USA předem dohodnuto. Náměstek americké ministryně zahraničí Robert Zoellick již 10. v Kongresu na interpelaci vysvětlil, že Chen Shuibian sám nepřijal tranzit, který mu Spojené státy nabídly, a že se rozhodně nejedná ze strany USA o netaktnost. Potvrdil navíc zájem o udržení pevných a přátelských styků s Taiwanem. Místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Ismail Amat kritizoval 12.5. USA za to, že umožnily 5 Ujgurům, propuštěným z vězení na Guantanámu, získat azyl v Albánii. USA tím podle něj stavějí překážky boji proti terorismu. USA minulý týden oznámily, že ověřily, že tito čínští občané nepředstavují pro USA bezpečnostní hrozbu. Zpráva ze 14.5. – vzhledem k tomu, že čínské univerzity jsou čím dál víc přeplněné a jejich absolventi stále hůř nalézají uplatnění, rozhodla se čínská vláda zmírnit extenzivní rozvoj vysokých škol. Mluvčí čínského ministerstva školství řekl, že vláda bude od vysokých škol požadovat, aby kladly důraz na zvyšování kvality vzdělání a zmírnily kvantitativní růst. Počet studentů přijímanách na čínské vysoké školy od roku 1998 vzrostl o 500 %, v současnosti je v Číně celkem 23 milionů vysokoškolských studentů. Letos vzroste počet absolventů proti loňskému roku o 22 % (asi 4,1 milionu). Pracovní trh je ale schopen absolvovat jen 1,6 milionu absolventů, takže jich více než 60 % bude jen s obtížemi hledat zaměstnání. V čínské jazykové mutaci můžete číst zde. Předchozí souhrn - Následující souhrn

Jiří Hudeček
jiri.hudecek@cinsky.cz

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.