Na oknech nalepené výstřižky z červeného papíru, novoroční kuplety nalepené na vchodech do domů, kvetoucí narcisky či malý mandarinovník a figurky či obrázky psa, který je znamením nadcházejícího roku – to vše značí příchod oslav čínského Nového roku, který letos spadá na 29. ledna.
Proč se slaví v Číně Nový rok dvakrát?
Číňané používají lunárně-solární kalendář, který je založen na pozorování pohybů Slunce a Měsíce. Dvanáct lunárních měsíců trvá 354 dnů, a aby se lunární kalendář srovnal se solárním, v sedmi z 19 let lunárně-solárního cyklu se přidává jeden přestupný měsíc navíc. To je řešení podobné přestupnému roku podle gregoriánského kalendáře. Proto začátek lunárního nového roku každoročně připadá na jiné datum.
Čínské novoroční svátky začínají prvním dnem prvního lunárního měsíce (ten podle solárního kalendáře spadá mezi 21. leden a 19. únor) a končí úplňkem o patnáct dní později. Pro oslavy jsou nejdůležitější první tři dny a poslední, patnáctý den, nazývaný Svátek lampionů. Čínská vláda na oslavy čínského Nového roku vyhradila sedm dní volna, ale mnoho firem dává svým zaměstnancům i deset až patnáct volných dní.
Končí rok Kohouta a začíná rok Psa
Nadcházející rok bude ve znamení psa, považovaného za velmi dobré znamení. Paní Qin z Pekingu, která je teď v pátém měsíci těhotenství, říká: „Pes je velmi dobré znamení a mnoho manželských párů se snaží, aby se jejich dítě narodilo právě v tomto roce.“ Miminko paní Qin se má narodit letos v červnu a podle horoskopů jsou lidé narození ve znamení psa věrní, čestní a pravdomluvní.
Původ čínského Nového roku je těžké přesně určit, ale většina výkladů se shoduje v tom, že se váže ke slovu „nian“. V dnešním významu „nian“ znamená „rok“, původně to však bylo jméno obludy, která sužovala lidi vždy v předvečer Nového roku. Lidé se ji snažili různě zastrašit, například červenou barvou či dělobuchy, a tak výraz „guo nian“ neboli „přežít nian“ dnes znamená „slavit (Nový) rok“. Slovo „guo“ v čínštině znamená jak „zemřít“ tak „slavit“.
Paní Chen z Pekingu se při slovech (čínský) Nový rok vybaví pohoda, teplo domova a shledání s rodinou a přáteli. „Je to také příležitost zapomenout na předešlé spory a vylepšit či urovnat rodinné vztahy. Většina lidí se vrací do rodného města, příbuzní se různě navštěvují a přejí si šťastný Nový rok,“ dodává paní Chen. I ona bude trávit svátky s manželem, rodiči a dalšími příbuznými. „Všichni se v večer před Novým rokem sejdeme v bytě mých rodičů, okolo šesté či sedmé večer povečeříme a pak se budeme společně dívat na televizi, dělat „jiaozi“ (těstovinové taštičky plněné směsí masa a zeleniny – pozn. aut.) a čekat na půlnoc.“
Číňané přikládají jídlu velký význam a čínský Nový rok se neobejde bez hojně naložených stolů. Ve většině rodin se jí ryba, která je symbolem pospolitosti a nadbytku, dále se připravuje celé kuře včetně hlavy, ocasu a pařátů, které symbolizuje celistvost. Na stole také najdete dlouhé nekrájené nudle, které se jí pro dlouhý život. Ve výběru jídla existují určité regionální rozdíly. V jižní Číně se například jí „nian gao“, rýžový pudink z lepkavé rýže a „zong zi“, lepkavá rýže balená v rákosových listech. V severní Číně jsou oblíbené výše zmíněné jiaozi - plněné těstovinové taštičky.
Bez šampaňského
Oslavy čínského nového roku také procházejí různými proměnami. Pan Wang pochází z venkova v provincii Anhui, kde se dodržují některé zvyky, ktere již z měst vymizely: “Za mého mládí u nás na Nový rok děvčata a ženy nesměly opustit dům, ven směli jen muži. Také jsme na dveře nalepovali obrázky dvou generálů z dynastie Tang, kteří měli následující rok strážit naše obydlí. Moje žena ale pochází z Pekingu a tyto zvyky neznala, tak jsem ji je naučil a teď s nimi pokračujeme v Pekingu.” Rodina pana Wanga letos upustila od tradiční večeře doma a chystají se do jedné z vyhlášených pekingských restaurací. “Ano, půjdeme do restaurace. Po večeři se vrátíme domů a při televizi budeme připravovat jiaozi a čekat na půlnoc. O půlnoci si společně připijeme a letos dokonce odpálíme dělobuchy, jejichž používání pekingská vládá po několika letech na určitých místech Pekingu opět povolila. Na to se těší hlavně můj syn,” říká pan Wang.
Od roku 1983 čínská státní televize (CCTV) každoročně večer před čínským Novým roken vysílá čtyřapůlhodinovou estrádu složenou ze scének, písniček a tanců. I přesto, že je to pořád jeden z nejsledovanějších pořadů v Číně, v posledních letech jeho popularita klesá. “Televize byla dřív pro lidi jediná zábava, ale teď existuje mnoho způsobů, jak se zabavit. Televize zpravidla běží, ale sledujeme ji jen zběžně,” dodává pan Wang.
Čínské děti si oslavy Nového roku nedokáží představit bez tzv. „hong bao”, červených obálek s penězi, které dostanou od rodičů, prarodičů a dalších dospělých příbuzných. A kolik v nich najdou? Paní Chen říká: „Hong bao dostane každé dítě, ať žije ve městě nebo na venkově. Částky se však liší podle příjmů rodiny a mohou se pohybovat v rozmezí od 10 do 1 000 yuanů (v přepočtu zhruba 30 a 3 000 Kč – pozn. aut.). Každá rodina nějaké peníze ušetří.”
Do oslav čínského Nového roku také začínají pronikat moderní technologie. Číňané si s přáteli přejí šťastný Nový rok pomocí textových zpráv. Během dvou dnů na přelomu roku 2005 a 2006 se v Pekingu poslalo na 150 milionů textových zpráv, v Šanghaji to bylo dokonce o 30 milionů víc. A to se slavil jen "západní" Nový rok.