Zdolávání čínské zdi - mezistátní smlouva mezi ČR a ČLR

24.12. 2005 Podnikání v Číně
Nedávná oficiální návštěva čínského premiéra Wen Ťia-paa přinesla významný posun vzájemných vztahů v oblasti obchodu a investic. Při této příležitosti byla totiž podepsána nová dohoda o podpoře a ochraně investic, která nahrazuje již nevyhovující původní dohodu z roku 1991.

DISKRIMINAČNÍ OPATŘENÍ

Nová dohoda již neobsahuje tzv. Protokol, který upravoval ve prospěch Číny velmi široké výjimky z nediskriminačního zacházení. Na základě Protokolu z roku 1991 nebyla Čína zavázána poskytnout českým investorům stejné zacházení, které poskytovala svým vlastním investorům nebo investorům pocházejícím ze třetích států, pokud to podle názoru Číny vyžadovala ochrana veřejného pořádku, národní bezpečnosti nebo rozvoj čínského národního hospodářství. Jelikož tyto pojmy nebyly Protokolem blíže definovány, jejich výklad byl velmi široký a umožňoval Číně bez větších obtíží uplatňovat vůči českým investorům nová diskriminační opatření, aniž by se tím Čína vystavovala riziku mezinárodních arbitráží z důvodu porušení dohody o ochraně investic. Nyní bude moci Čína uplatňovat vůči českým investorům pouze existující diskriminační opatření a nová již nebude moci zavádět. Bude usilovat i o postupné zrušení těchto diskriminačních opatření. Obdobné ustanovení obsahuje kupř. čínsko-německá smlouva. Je nutné poznamenat, že třeba slovensko-čínský dodatek k federální dohodě z roku 1991 závazek Číny postupně rušit diskriminační opatření vůči investorům neobsahuje. Sice vytváří iluzi, že rovněž slovenská strana bude oprávněna vůči čínským investorům uplatňovat nějaká diskriminační opatření, v praxi však toto ustanovení Slovensko jako člen Evropské unie bude moci jen stěží využívat. Nová česká dohoda naopak zaručuje do budoucna českým investorům zlepšení podmínek pro jejich investování, protože Číně ukládá postupné odstraňování diskriminačních opatření. Je nutno zdůraznit, že komplikovanost právního řádu Číny a odlišné uplatňování práva v jednotlivých čínských provinciích neumožňuje za této situace sjednat výhodnější podmínky pro české investory.

PLATBY DO CIZINY BEZ OMEZENÍ

Provádění plateb z Číny do zahraničí bylo Protokolem omezené a záviselo na aktuálním stavu devizového hospodářství Číny. V případě, že nebyl dostatek devizových prostředků pro převod platby, čínská vláda byla povinna poskytnout potřebné devizy pouze na některé druhy transferů. Nová dohoda dále odstraňuje nevýhodný stav upravený Protokolem, pokud jde o převody plateb z Číny do zahraničí. Čína se v nové dohodě zaručila, že umožní převod všech plateb investora do zahraničí ve volně směnitelné měně a bez zbytečného prodlení. Každý převod sice bude podmíněn splněním určitých formálních podmínek, Čína se však zároveň zavázala, že nebude požadavek na splnění administrativních formalit používat jako způsob pro vyhnutí se plnění závazků podle dohody. Obdobná úprava se nachází kupř. v belgicko-čínské nebo německo-čínské dohodě o ochraně investic. Ve srovnání se starou dohodou je investorům zaručen převod jejich kapitálu, přičemž Čína již nebude moci zakázat transfer z důvodu nedostatku deviz. V některých článcích v tisku se objevilo tvrzení, že slovensko-čínská smlouva obsahuje přesné podmínky, za nichž lze do převodů plateb zasáhnout, a oběma stranám dává v této oblasti shodná práva. Toto tvrzení bych rád uvedl na pravou míru. Slovensko uzavřelo, na rozdíl od České republiky, dodatek k federální dohodě z roku 1991. Podmínky, za jakých Slovensko a Čína umožní převody plateb, se řídí vnitrostátním právním řádem obou smluvních stran. Slovensko jako člen Evropské unie musí zaručit, na základě článku 56 Smlouvy o založení Evropských společenství, volný pohyb kapitálu vůči všem třetím zemí - tedy i vůči Číně. Slovensko tedy nemůže vůči Číně omezovat transfery kapitálu. Naopak Čína bude provádět převody plateb v souladu se svým právním řádem, který může libovolně měnit a různým způsobem znesnadňovat převody plateb zahraničních investorů z Číny. Slovensko proto, podle mého názoru, nevyjednalo v otázce převodů plateb lepší dohodu, než Česká republika.

HARMONIZACE S PRÁVEM EU

Novou dohodu se podařilo částečně harmonizovat s právem EU v článcích o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod a převodech plateb. České republice se však přes veškeré úsilí nepodařilo vložit do dohody nový článek o základních bezpečnostních zájmech, který vyplývá z článků 60 a 301 Smlouvy o založení Evropských společenství a který by České republice umožnil aplikovat rozhodnutí Rady EU a pozastavit, omezit nebo úplně přerušit hospodářské vztahy s Čínou v rámci společné zahraniční nebo bezpečnostní politiky. Zdůrazňuji, že se žádnému státu Evropské unie dosud nepodařilo do dohody o ochraně investic prosadit článek o základních bezpečnostních zájmech, ať se jedná o státy menšího či většího významu, ať ve starších dohodách z 80. a 90. let minulého století, nebo úplně čerstvých dohodách uzavřených po roce 2002. Vzhledem k tomu, že se nová dohoda sjednává až po vstupu České republiky do Evropské unie, má právo EU před touto dohodou přednost, a závazky České republiky vůči EU proto nejsou porušeny. Těžko lze České republice vyčítat, že nedonutila Čínu k ústupku v oblasti bezpečnostních zájmů, když se to zatím nepovedlo žádné jiné zemi v rámci EU.

Bohuslav Sobotka, ministr financí ČR
bohuslav.sobotka@mfcr.cz

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.