V září letošního roku světem proletěla zpráva o prodeji práv na anglický překlad, za která nakladatelství Penguin Books zaplatilo zálohu pro čínskou knihu neuvěřitelných 100 000 dolarů a slíbilo dalších 10% z ceny nákladu. Penguin Books slibují, že knihu vydají v takovém nákladu, aby ji mohly v jeden okamžik začít distribuovat po celém anglicky mluvícím světě, podobně jako to dělají s Harry Potterem. Komentář v ústředním deníku KS Číny nadšeně referoval o tom, že se jedná o historický průlom v obchodu s autorskými právy, neboť doposud Čína tituly spíše dovážela, než vyvážela. Peter Field, předseda asijské divize Penguin Books, v souvislosti s nákupem práv v Číně prohlásil: „Naše nakladatelství stále hledalo román, který by vynikal čímsi specificky čínským a zároveň by v něm byl krásný příběh. Měli jsme štěstí a našli jsme Vlka, zvíře, které mluví univerzálním jazykem. Totem vlka je příběh o zvířatech, který překonává všechny kulturní bariéry, je univerzálním příběhem o soužití lidí a zvířat, o konfliktu mezi tradicí a moderním světem.“ Po přečtení románu a četných diskusí, které ho doprovázejí, se však nemohu ubránit dojmu, že přesvědčení pana Fielda o příběhu, který překonává kulturní bariéry, je jen dalším důkazem toho, jak málo se západ snaží vidět současnou Čínu realisticky. Ústřední příběh románu – příběh mladíka z města, který v době Kulturní revoluce přichází žít mezi nomády do Vnitřního Mongolska a pokouší se spřátelit s vlkem – skutečně vypadá lákavě. Pro autora však příběh zjevně není důležitý, a ani si s ním neví rady. Utápí jej v rozvleklých popisech všeho druhu a zejména v nekonečném „filosofování“ na téma čínského národního charakteru a budoucnosti Číny. Ostatně autor sám prohlásil, že jeho cílem nebylo napsat poutavý příběh, ale „formulovat novou filosofii dějin“. Ťiang Žung vychází z teze, že „forma národní existence (rozuměj: výrobního způsobu) determinuje národní povahu“. Na základě toho pak vymezuje statečné, dynamické a svobodymilovné nomádské národy, „národy vlčího totemu“, kam vedle Mongolů patří i „západní národy, které nikdy plně nepodlehly zhoubnému vlivu usedlého rolnického hospodářství“, a v protikladu k nim „slabý a zbabělý národ usedlých zemědělců“, tedy Číňany. Nomádi prý zocelili svůj národní charakter v permanentním zápase s vlky, na rozdíl od Číňanů, kteří zpohodlněli v bezduchém bezpečí polních prací, a proto se po právu, podobni ovcím, stávali v minulosti kořistí mongolských vlků. V závěru však přeci jen nalézáme pro Číňany naději. Důvod k optimismu je především genetický: kdysi dávno, na úsvitu civilizace, i v čínských žilách prý kolovala krev nomádů. Kromě toho rozvoj tržního hospodářství v posledních letech pro Číňany vytváří nové „podmínky národní existence“ a tudíž nastává čas, kdy bude možné obnovit v čínském národě jeho vlčí původ. „Z těla velkého čínského draka musíme odčerpat ducha feudální despocie a místo něj mu dát infúzi svobodymilovnosti, statečnosti a dravosti. Teprve pak čínský drak doopravdy vzlétne a rozletí se do celého světa, do celého vesmíru, aby pro čínský národ a celé lidstvo vydobyl další prostor pro přežití a pokrok,“ říká hlavní hrdina svému příteli v závěru knihy. Bude zajímavé sledovat, jak všechny tyto skutečnosti zprostředkuje budoucí překladatel anglicky mluvícím čtenářům, a jaký bude mít kniha úspěch na západě. Olga Lomová (autorka přednáší dějiny čínské literatury na FFUK) Rozšířená verze článku viz Literární noviny 49 (5.12. 2005) a také www.literárky.cz, kde najdete i další články na téma Čína.
Další články
Co znamenají čínské barvy
05.06. 2005Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.
První Nobelova cena pro čínského spisovatele
05.06. 2005V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.
Křesťané a komunisté v Číně
05.06. 2005Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…