Státní podnik Lesy ČR zakládá společnou firmu v Číně

07.11. 2005 Podnikání v Číně
Státní firma Lesy ČR chystá největší zahraniční investici v historii českého lesnictví - chce založit v Číně společný podnik s vládou tamní provincie Ningxia. "Firma, v níž budeme mít 51 procent a Číňané 49, se rozjede příští rok," předpokládá vedoucí zahraničních vztahů Lesů Miroslav Kravka, jenž k dalšímu jednání do Číny odlétá o víkendu.Investice do společného podniku v městě Shizuishan budou v řádech miliónů dolarů podle toho, na jak velké výměře obhospodařování se obě strany dohodnou. "Aktivita podniku bude přitom kryta Čínskou rozvojovou bankou," dodává Kravka.Po rozjetí projektu, který se týká zalesňování nových ploch i těžby dřeva a jeho zpracování, očekávají Lesy roční zisky ve stovkách miliónů korun. Podnik má poskytnout šest tisíc pracovních míst pro Číňany, plocha pro zalesnění může dosáhnout až 300 tisíc hektarů.

Společný podnik, jehož založení v Číně připravuje český státní podnik Lesy ČR s tamními podnikateli v městě Shizuishan, na perspektivní asijský trh postupně přiláká kromě lesníků i další obory."Počítáme s následným vybudováním celé infrastruktury pro navazují zpracovatelské provozy," potvrzuje záměr ministr zemědělství Petr Zgarba.Počítá se tak s výstavbou pily, dalších dřevozpracujících podniků i centra pro výrobu elektřiny z biomasy. Spolu se státním podnikem Lesy tak budou mít šanci i soukromé české firmy. Ty však upozorňují, že Čína je pro lesnické podnikání sice ohromnou šancí, ale stejně tak i dost rizikovým a obtížně zvládnutelným trhem.

Jiné mravy, jiné normy

Podnikat v čínském lesnictví chce totiž podle České asociace podnikatelů v lesním hospodářství dlouholeté zkušenosti. Firmy z dřevařsky vyspělých zemí teď proto založily i společnost, která se bude starat v Číně o osvětu v oboru."Lidé tam totiž mají jinou mentalitu, třeba naše středoevropská péče o obnovu lesa jim nic neříká," připomíná ředitel asociace Jiří Kořínek."Například kolegové z Kanady nebo Německa nás nedávno upozornili, že je potřeba počítat také s úplně jinými technologickými normami pro využívání dřeva. V Číně třeba nesmíte postavit dřevěný krov," říká.Státní Lesy však počítají právě s tím, že v asijské velmoci prosadí i své know-how, včetně možností, jak dřevo využívat. "Export takového know-how je výborným vývozním artiklem," zdůrazňuje poslankyně Veronika Nedvědová (ODS), šéfka sněmovního podvýboru pro lesnictví.

Postupné kroky

Státní firma ubezpečuje, že se nevrhá do projektu bezhlavě. Nejprve vznikne modelový projekt na zalesnění deseti tisíc hektarů nyní holé půdy. Pak se plocha zvýší postupně až na sto tisíc hektarů a zatím konečný cíl je stanoven na zalesnění až téměř tří set tisíc hektarů. To už bude bezmála čtvrtina celé výměry, jakou dosud obhospodařují státní Lesy v Česku.Zároveň se zalesňováním se česko-čínská firma bude starat už o existující lesy, a zajišťovat v nich těžbu i jejich obnovu. Na to pak navážou zpracovatelské obory.

Expandují i další firmy

V zájmu o zahraniční trhy nejsou české Lesy zdaleka ojedinělé, spíš dohánějí zpoždění. Globalizace nyní nutí většinu evropských lesnických firem, a to i státních, k expanzi.I české Lesy už letos ohlásily, že se chystají vstoupit také na Ukrajinu. Podobně postupují například i Rakouské spolkové lesy (ÖBf), které kvůli zahraničním aktivitám vytvořily s finskými státními lesy Metsähallitus společný podnik Foria. Ten už získal práva na těžbu a další lesnické práce například v Rumunsku nebo v Rusku.Samotné rakouské lesy ÖBf se pak účastní restrukturalizace lesnictví na Slovensku nebo v Bulharsku. Pronikají dokonce až na Novou Guineu, kde zatím staví lesní cesty s cílem proniknout časem do tamního dřevařského byznysu.

Martin Mařík

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.