Učíme se čínsky

04.11. 2005 Čínské komentáře
Peking věnuje na podporu čínštiny stovky milionů. Američané nejsou pověstní láskou k jiným jazykům, o to více překvapuje zájem o čínštinu, která se začala Státy šířit.

Škola v chicagské čtvrti North Side, která nese jméno po spisovatelce Louise May Alcottové, je jednou z dvaceti škol illinoiské megalopole s třídou vyučující v mandarínské čínštině. Stále více Američanů si začíná za druhý jazyk vybírat čínštinu místo dosud obvyklé španělštiny. Nový trend je podporován jak čínskou, tak americkou vládou. V minulém měsíci podle listu New York Times věnovalo ministerstvo obrany sedm set tisíc dolarů veřejným školám v oregonském Portlandu na to, aby zdvojnásobily počet žáků učících se čínsky. V květnu senátoři Joseph Lieberman (demokrat) a Lamar Alexander (republikán) navrhli zákon, kterým by se na výuku čínštiny a na kulturní výměnné programy v příštích pěti letech věnovalo 1,3 miliardy dolarů. Vláda komunistické Číny slíbila zaplatit rovnou polovinu navrhované částky.Zájem projevilo 2400 škol, a čínština tak bude od příštího roku nabízena na většině amerických středních škol. Čínský konzul Ču Chung-čching (Zhu Hongqing) spokojeně konstatoval, že Američanům začíná docházet, jak je důležité zvládnout jazyk, kterým mluví na celé zeměkouli nejvíce lidí. Newyorským školám, kde se do "čínských" tříd přihlásilo přes tři tisíce zájemců, věnovala čínská vláda dokonce všechny učebnice.V současné době studuje čínštinu kolem padesáti tisíc Američanů (z téměř tří set milionů), do tohoto počtu nejsou zahrnuti ti, kteří se ji učí ve večerních kursech. Čínština je přitom považována za neobyčejně složitý jazyk a průměrný Američan musí studiem trávit třikrát více času než při učení francouzštiny nebo němčiny.

Václav Větvička

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.