Čínští kosmonauti se úspěšně vrátili na Zemi

18.10. 2005 Reportáže, analýzy, rozhovory
Čína vehementně oslavovala. Po pěti dnech se z vesmírného letu úspěšně vrátila dvoučlenná posádka čínských kosmonautů. Modul čínské kosmické rakety Šen-čou-6 přistál ve stepním severočínském regionu Vnitřní Mongolsko.

Tchajkonauti, jak se čínským kosmonautům říká, se podle agentury Nová Čína vrátili na Zemi časně ráno v pondělí 04:32 místního času (dnes v 22:32 SELČ) a těší se "dobrému zdraví". Kosmonauti Fej Ťü-lung a Nie Chaj-šeng obletěli od středečního startu šestasededesátkrát Zemi a urazili přitom několik milionů kilometrů. "Cítíme se dobře, naše práce probíhala hladce a máme šťastný život," hlásil Fej před zahájením přistávacího manévru. "Jsme vděční za hlubokou lásku a starost všech Číňanů," doplnil svého kolegu Nie. Podle Ústřední meteorologické observatoře mělo být v oblasti S'C'Wang-čchi, kde vesmírná loď přistála, ideální počasí. Na návrat 40letého Fej Ťü-lunga a o rok staršího Nie Chaj-šenga údajně čekalo šest vrtulníků, 14 speciálních vozidel a více než 200 záchranářů. Nová Čína přistání komentovala slovy: "Jsme hrdí na Fej Ťü-lunga a Nie Chaj-šenga a jsme ještě hrdější na neustále se rozvíjející vesmírný program naší vlasti." Už před přistáním agentura uvedla, že mise uskutečnila plánované experimenty a shromáždila cenné údaje pro čínský program pilotovaných letů do kosmu. Televize živě nevysílala Státní čínská televize nepřenášela živé záběry z místa přistání, ale přinesla obrázky z řídícího střediska, kde členové technického personálu a čínští političtí vůdci návrat kosmonautů sledovali na monitorech. Kosmonauti se podle státního deníku Beijing News ihned po přistání mají podrobit čtyřicetiminutové lékařské prohlídce. Pak mají být dopraveni vrtulníkem na místní letiště, odkud odletí do Pekingu. Oba budou 14 dní v izolaci na pozorování, ale rodinní příslušníci budou mít možnost je navštívit. Čína se v říjnu 2003 stala po Rusku a Spojených státech teprve třetí zemí, která vlastními silami vyslala do vesmíru svého člověka, kosmonauta Jang Li-weje. Kosmický program zaštítěný armádou je nejprestižnějším projektem čínské komunistické vlády.

ČTK

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.