Čínské rodinné auto jen za 300 tisíc korun?

14.09. 2005 Reportáže, analýzy, rozhovory
Čínská automobilka Geely existuje pouhých sedm let. Z jejích čtyř továren vyjíždí sedm typů pod značkami Geely a Maple. Evropský zástupce společnosti Jerry Gao však říká, že firma může každý rok přinést dva nové modely.

Kdy chce automobilka Geely nabídnout Evropanům svá auta? Zatím nás brzdí emisní norma Euro 4, naše modely splňují normu Euro 3. Jakmile vyřešíme tento problém a budeme mít spolehlivého a silného partnera, který nám ve vstupu do Evropy pomůže, nabídneme Evropě svá auta. Prozatím vše směřuje k roku 2007. Nyní plánujeme vstup na bulharský a polský trh, ve hře jsou samozřejmě i další země. A co Česko? Je jednou z variant. Plánujeme spolupráci s českými firmami. Hledáme takové partnery, kteří nám umějí pomoci se vstupem a orientací pro nás na neznámém trhu. Kteří mají zázemí a zkušenosti s prodejem aut. Druhým velkým problémem, který musíme vyřešit, je prodejní síť a servisní zázemí. Evropský zákazník vyžaduje kvalitu v poprodejním servisu. Nechceme vstupovat na trh, dokud nemáme tyto věci vyřešené. Prozatím spolupracujeme s korejskými výrobci, například s Hyundai, v elektronice nám pomáhá Bosch, design svěřujeme italským designérům. Jaké auto by chtělo Geely nabídnout Evropanům? Dobré auto pro normální lidi. Klasický rodinný vůz. Za cenu pod hladinou korejských aut. Prozatím nevíme, jaký model za tři roky nabídneme na evropském trhu. Jsme schopni uvést na trh každý rok dva nové modely. Náš čtyřapůlmetrový sedan Maple Marindo by dnes na evropském trhu mohl stát lehce nad deset tisíc eur (zhruba 293 tisíc korun).

fdv, MF Dnes

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.