Co navštívit v Číně

26.03. 2013 Číňané očima Čechů
Čína nabízí spoustu zajímavých míst, která navštívit. Článek shrnuje některá z nich, která byste neměli při cestě minout.

Co navštívit v Číně

Kdo už viděl Staroměstský orloj i Karlův most, může jít zase o kus dál. Dovolená v Číně mu k tomu poskytuje ideální příležitost. Nezáleží na tom, jaký druh odpočinku si chcete dopřát. Cesta do Číny uspokojí plážové povaleče stejně jako milovníky památek. V nejlidnatější zemi světa projdete historii napříč všemi epochami. Stačí přimhouřit oči a procházet památkami z období několika století před naším letopočtem až k nejnovějším stavbám v Pekingu a v supermoderním městě Chua - si. Tradiční střechy pagod navozují jedinečnou atmosféru východu Asie. V Číně můžete navštívit nejen stavby starobylé, ale také ty nejmodernější jako obří přehrada Tři soutěsky. Čína totiž v sobě zahrnuje vše – historii i žhavou současnost, velké i malé věci, ledová horská pole i horké palmové lesy. Zkrátka úplně něco jiného než zažíváme ve středu Evropy. V současné době máme možnost volit zájezdy do Číny z poměrně hojné nabídky, je možné si proto vybírat, které z rozličných krás této velké země bychom navštívili nejraději. Některé z nich, které v Číně neminout, si nyní podrobněji popíšeme.

V Lešanu mají sochu, která se hvězd dotýká

Největšího sedícího Buddhu na světě musíme hledat v Číně, přesněji řečeno v okolí města Lešan. Je vytesán do skalního masivu a tyčí se do výšky 71 metrů. Tvorba kolosu zabrala dělníkům téměř celé jedno století a vypořádávala se s problémem obvyklým i v naší době - nedostatkem financí. Nakonec ale úřady přispěly rozhodující částkou a udělaly dobře. Do Lešanu se díky tomu nyní sjíždějí cestovatelé z celého světa.

Velká čínská zeď se stále zvětšuje

Žádná dovolená v Číně by se neměla obejít bez návštěvy nejdelšího valu světa. Zeď do dnešní podoby rostla několik století a dosahuje délky přes 8 800 kilometrů. Jestliže bychom naplánovali extrémní chodecký zájezd do Číny zaměřený na zdolání celé její délky, musel by trvat pěkně dlouho. O tom, že ani tohle nemusí být konečné číslo, svědčí fakt, že ještě v minulém desetiletí Číňané objevili nové části zdi.

Terakotová armáda povstala ze země

Snad žádné poznávací zájezdy do Číny neopomínají tuto jedinečnou památku. Terakotová armáda odráží podobu skutečných vojáků a tažných zvířat.

Klášter šaolinů stál u zrodu kung-fu

Chrám Šaolin vznikl již v polovině pátého století a prodělal bouřlivou historii. Stal se útočištěm odbojných mnichů, byl několikrát zbourán a znovu postaven. Místní obyvatelé tu sepsali základy zásad obrany známých jako bojová umění kung-fu a wu-šu. Odsud se potom rozšířila do zbytku Číny a dnes je znají lidé na všech kontinentech.

Nevidět Peking? Nemožné!

Cesta do Číny musí nutně vést přes Peking. Může se dokonce omezit jen na něj, jelikož hlavní město láká návštěvníky úchvatnými památkami. První z nich je Chrámem nebes. Panovníci tu prosili o milosrdenství bohů, zkusit to můžete klidně i vy. Na jiném místě v Pekingu, a to přímo na břehu jezera stojí Letní palác, sezónní obydlí panovníků. Kromě zmíněných budov tu najdeme kupříkladu ještě náměstí Nebeského klidu, jež se na konci osmdesátých let minulého století stalo dějištěm krvavého masakru. Dnes už se snad výjezdu obrněných vozidel na jedno z největších náměstí světa bát nemusíte. Zastavme se také na chvíli v Zakázaném městě, sídle čínských panovníků. Čtvrť se rozkládá na ploše 720 000 metrů čtverečních a oplývá obrovitými palácovými komplexy a velkými prostranstvími. Všudypřítomná zlatá výzdoba dává poznat, že tady nebydleli obyčejní rolníci.

Město soch v Ta - cu

Na přibližně 1400 kilometrech čtverečních se tyčí desítky tisíc soch, plastik a kamenných reliéfů. Pokrývá je přes 100 000 vyrytých čínských znaků. Vidět mezi nimi lze přibližně deset tisíc soch znázorňujících Buddhu. Všemožné rytiny, a výřezy tu jsou k vidění všude, kam se podíváte. Máte pocit, jako by celý svět kolem vás byl vytesaný. Až pohyby okolo procházejících cestovatelů vás vrátí do reality. Nejstarší výtvory pochází z konce devátého století, ale ty nejkvalitnější z období okolo roku 1200. Za jejich mistrné provedení by se dnešní řemeslníci rozhodně nemuseli stydět. Při cestování po Číně rozhodně nelze Ta - cu opomenout.

admin

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.