Před časem internetový server boxun.com vyzval Číňany, aby se po vzoru jasmínových revolucí v arabském světě začali pravidelně scházet a vyvolali tak postupně PROTESTY PROTI REŽIMU v celé zemi. Ovšem nic takového se v říši středu nepodařilo. Proč?
První čínská "jasmínová" demonstrace byla svolána před restauraci Macdonald's na pekingské obchodní třídě Wang Fu-ťing. Její průběh byl ale rozpačitý. Přítomno bylo kolem stovky zahraničních novinářů či americký velvyslanec v Číně Jon Huntsman (na fotografii). Ten tvrdil, že šel jen kolem, i když jeho úřad je vzdálený od místa akce 15 kilometrů. Na místě byly také desítky příslušníků čínské tajné služby. Samotných protestujících však bylo jen sedm či osm. A ty policie rychle zadržela a odvedla. Přes další výzvy se podobné akce už v Pekingu nekonaly. Místní režim totiž zareagoval na možné šíření nepokojů pomocí sociálních sítí velmi tvrdě.
Zatímco v severní Africe a na Blízkém východě jsou jasmínové revoluce skutečně horké, jasmínový čaj, jak někdo vtipně nazval možné protesty podle jednoho z nejoblíbenějších čínských nápojů, zůstává zatím studený. Zchladily ho represe.
ZATÝKÁNÍ A CENZURA
Samotný boxun.com, svolavatel první jasmínové čínské demonstrace, je alternativní internetový zdroj zpráv z nejlidnatější země světa, ovšem provozuje ho čínský emigrant Mej Sun-meng z americké Severní Karolíny. Nebyl proto pro pekingskou vládu problém nechat ho zablokovat. To se už dávno předtím stalo Facebooku a Twitteru. Když to nešlo jinde, pokusili se odpůrci režimu vyvolat alespoň diskusi o arabských revolucích přes profesní síť LinkedIn, která má po světě 100 miliónů registrovaných uživatelů. Odezva nedala na sebe dlouho čekat. Pětadvacátého února byl v Číně zablokován i LinkedIn.
Ani to však čínským komunistickým mandarínům nestačilo.
Nejméně 25 disidentů bylo za poslední tři měsíce uvězněno. Jiní jsou v domácím vězení a další nepřetržitě sleduje policie, aniž je z čehokoli obvinila. Represe v poslední době míří i na známé advokáty a bloggery. "Jsou to největší represe za posledních patnáct let," říká Wang Sung-lien ze Sdružení obránců lidských práv v Číně, jež sídlí v Hongkongu.
Přes malou odezvu na původní výzvu k jasmínovým demonstracím nyní aktivisté chtějí opakování protivládních protestů každou neděli v městských parcích. Zatím se jim ale Číňany vzbouřit nepodařilo. Má to svoje důvody.
EKONOMICKÉ TRUMFY
Přestože Čína také trpí velkými sociálními problémy a desítky miliónů lidí jsou nespokojeny se svou ekonomickou situací, je situace diametrálně odlišná od arabského světa.
Veřejnosti se podařilo vnutit představu, že Čína je úspěšným pupkem světa. Měly to dokázat letní olympijské hry v Pekingu v roce 2008 i Světová výstava Expo, která byla loni v Šanghaji. I přes problémy se navíc skutečně daří zvyšovat životní úroveň většiny Číňanů. Výsledek? Až tři čtvrtiny obyvatel jsou spokojeny se současným režimem, alespoň to dokazují i průzkumy, které dělaly západní agentury. Za takové situace a při velké represi čínských úřadů se nedá očekávat, že Číňané vyrazí do ulic po vzoru Arabů. Jenže něco podobného se tvrdilo už v mnoha zemích světa. Číňané totiž čekají na rozbušku, jež by jejich vnitřní nespokojenost s nedostatkem svobody roznítila. Zatím nepřišla.
Čínská vláda se tak odvrací od mantry růstu za každou cenu
Bude se více zaměřovat na jeho kvalitu a především na dlouhodobou udržitelnost.
Průměrný roční růst HDP se má snížit o 4,2 procentního bodu na sedm procent.
Změna ekonomiky má být v zásadě položena na třech pilířích - zvýšení vlastní spotřeby, rozvoji nových strategických průmyslových odvětví a důsledné ochraně životního prostředí. Státem určená minimální mzda poroste v průměru o nejméně třináct procent ročně, přičemž inflace má být držena na uzdě.
Lednová inflace v podobě spotřebitelského indexu cen se vyšplhala na 4,9 procenta. U potravin však vyletěla na 10,3 procenta. Boj s inflací je vládní prioritou číslo jedna. Minimální mzda v Číně se nyní pohybuje v přepočtu mezi 2400 a 7500 českých korun podle regionu. Přidání je pochopitelně dobrou zprávou pro dělníky, ale již méně potěší čínské exportéry.
Vedle rostoucích cen komodit a postupně posilující čínské měny je to další silný tlak na růst cen. Některé firmy na změny již reagují. Foxconn, největší světový výrobce spotřební elektroniky, oznámil začátkem března přesun části své výroby z center v Shenzhenu na jihovýchodě Číny za levnější pracovní silou v západní Číně.
Čínský ministr obchodu Chen Deming oznámil, že export letos poklesne. Naopak zvýšit se má import především v oblasti vyspělých a zelených technologií a vybraných surovin. Napomůže tomu i snížení či úplné zrušení některých cel.
Dalšími nástroji, které podle analytiků čínská vláda ke zvýšení spotřeby použije, bude vyšší příspěvek na penze a na zdravotní pojištění. Náklady na zaměstnance se tak firmám zvednou.
Vedle stimulace domácí spotřeby bude Čína agresivně budovat sedm vybraných průmyslových odvětví, ve kterých se chce stát světovým lídrem.
Jsou to: biotechnologie, obnovitelné zdroje energie, výroba vyspělých strojů, úspora energie a ochrana životního prostředí, zelené dopravní prostředky, nové materiály a nakonec IT příští generace.
Během pětiletky plánuje vláda dát na rozvoj těchto odvětví až čtyři triliony jüanů.
Zjevně tedy bude pokračovat trend zahraničních akvizic technologií, který je v Evropě nejvíce patrný v Německu.
Navíc se připravuje nová nabídka pobídek, která bude lákat zahraniční investory, aby v Číně otevírali nová výzkumná a vývojová centra.
Jedním z úkolů nové pětiletky je také pokračovat ve zlepšování ochrany duševního vlastnictví, především co se týče technologických patentů.
Čína chce vyměnit nálepku »vyrobeno v Číně« za »navrženo v Číně«.
Rozvoj strategických odvětví může představovat obchodní příležitosti pro české firmy. Velkou neznámou zatím ale zůstává, do jaké míry budou tato odvětví otevřená zahraničním podnikům.
Bude totiž dále platit takzvaný program domácí inovace, který přímo tlačí na transfer technologií do Číny. Mimo jiné stanovuje, že většinový podíl na veřejné dodávce musí mít čínský subjekt.
Závan jasmínu nežádoucí
V Pekingu zasedal parlament, v ulicích panovala přísnější bezpečnostní opatření.
Alespoň na pár dní se Peking zase zbavil smogu. Z příkazu nejvyšších úřadů se omezila doprava i průmyslové exhalace. Ubylo i dešťových mraků. Ulice hlavního města zaplavily obří rudé vlajky a další výzdoba odrážející slavnostní setkání nejvyššího orgánu státní moci, zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ).
Téměř tři tisícovky delegátů, kteří se v čínské metropoli scházejí jednou za rok, se měly původně v klidu věnovat schválení 12. pětiletky a dosavadním úspěchům Čínské lidové republiky. Na programu byl také boj s korupcí, snižování rozdílu mezi bohatými a chudými a další body, které je třeba řešit. Letos však probíhalo vše trochu jinak. Přes veškeré pečlivé plánování si organizátoři nemohli vybrat horší načasování.
NERVOZITA SE STUPŇUJE
Zasedání VSLZ tentokrát, především kvůli lidovým revoltám v některých zemích na severu Afriky a na Blízkém východě, doprovázela mimořádná bezpečnostní a restriktivní opatření. "Ano, jsou nervózní, i když to začalo ještě před událostmi v Egyptě. Nastupují totiž dva roky předávání stráží. Příští rok končí mandát jak prezidentovi Chu Ťin-tchaovi, tak i premiérovi Wen Ťia-paovi. Sever země sužují velká sucha, tamní lidé mají problémy s vodou, která buď není, anebo je velmi nečistá. Navíc roste inflace, zvyšují se ceny jídla a bydlení, což dokázalo v minulosti postavit davy i proti dynastiím," potvrdil pro týdeník EURO diplomatický zdroj z Pekingu.
Největší podráždění státních a stranických orgánů však souvisí s iniciativami o rozdmýchání "jasmínové revoluce", jež se v posledních týdnech objevily na internetu. Výzvy přicházející z čínsky psaného serveru zaregistrovaného v USA apelují na Číňany, aby se každou neděli sešli na vybraných místech k protestu. Počet měst, kde by mělo k demonstracím dojít, se údajně rozšiřuje. Nicméně žádné větší akce se nekonají, občané se o nich kvůli cenzuře, nebo přesněji filtraci internetových zpráv většinou ani nedovědí.
Napjatá atmosféra neohrozila přímo zasedání parlamentu. Panovala spíše mimo zasedací sál. Na pořádek v ulicích dohlížely tisíce policistů, desítky aktivistů po celé zemi byly předem zadrženy, další zůstali v domácím vězení. Na špatné zacházení ze strany bezpečnostních orgánů a na omezování, například zákaz natáčení na některých místech Pekingu i mimo město, si stěžovali někteří zahraniční reportéři včetně týmu BBC. Čína opět zavedla přísnější pravidla pro novináře, podobná těm, jež panovala v průběhu olympijských her v roce 2008. S nejrůznějšími opatřeními, jež měla udržet v ulicích klid a pořádek, nezůstaly pozadu ani další provincie. "Musíme upevnit kontrolu nad celou škálou lidí, kteří musejí zůstat pod neustálým dohledem a nesmějí cestovat do Pekingu, kde by se mohli shromáždit a dělat potíže," citovala agentura Reuters jedno z nařízení vyvěšené na webové stránce města Ťin-čcheng v provincii Šan-si, vzdáleného od čínské metropole 580 kilometrů. Desítky podobných výzev se objevily i na internetových stránkách dalších čínských měst.
SROVNÁNÍ NESEDÍ
V souvislosti s lidovými revolucemi v několika severoafrických a arabských zemích se světu vrací vzpomínka na události z pekingského náměstí Nebeského klidu, k nimž došlo v roce 1989. Mladí Číňané tehdy žádali reformy, zlepšení ekonomické sitauce a možnost svobodněji se vyjadřovat. Nicméně dnes existují nejméně tři důvody, proč by se nynější čínské vedení nemuselo zprávami o masových protivládních demonstracích a následném vývoji v Egyptě a v Tunisku až tolik znepokojovat.
Zaprvé má Čína za sebou tři desetiletí velice úspěšného hospodářského vývoje a ekonomického růstu. Podle průzkumu nezávislého amerického výzkumného centra Pew z loňského roku je až 87 procent Číňanů spokojeno s tím, jak se věci v zemi vyvíjejí.
Zadruhé i ti, kteří spokojeni nejsou – například obyvatelé venkova, již prozatím z hospodářského úspěchu země až tolik neprofitovali – nemají konkrétní osobu, kterou by mohli ze své špatné situace obvinit. V Číně sice vládne jedna strana, ovšem již dávno ne pouze jediný autokrat. A už vůbec ne až do své smrti. Příští rok má navíc dojít k obměně nejvyššího vedení ČLR.
A zatřetí bezpečnostní aparát a ozbrojené složky podléhající vedení strany fungují v Číně natolik efektivně, že je zde egyptský či tuniský scénář málo pravděpodobný. Rozpočet na policii a pořádkové síly se navíc letos zvyšuje o čtrnáct procent a na armádu o 12,7 procenta.
Není pochyb o tom, že v Číně existuje sociální napětí. Země sice pokračuje v realizaci plánovaných ekonomických reforem, nicméně i přes oficiálně deklarované snahy stále narůstají rozdíly mezi chudými a bohatými, městy a venkovem a přímořskými a vnitrozemskými provinciemi. Právě proto dochází na různých místech k protestům, například v roce 2007 se jich podle Čínské akademie sociálních věd konalo na různých místech Číny dohromady přes 80 tisíc. Většinou proti spekulativnímu zabírání zemědělské půdy, zneužívání pravomocí lokálními úředníky nebo existující korupci.
DVANÁCTÁ PĚTILETKA
Vedení země si veškeré tyto nedostatky uvědomuje a snaží se je řešit. Vybalancovanější růst a vývoj s důrazem na životní prostředí, zvyšující se životní úroveň obyvatel a administrativní reformy slibuje také nově schválený pětiletý plán vztahující se na období 2011 až 2015.
Čína po sovětském vzoru od roku 1953 přijala a postupně realizovala už celkem jedenáct plánů. Centralizované plánování a vize tamních lídrů se osvědčily, čínská ekonomika rostla a loni se stala po USA druhou největší na světě. V roce 2006 došlo k drobné kosmetické úpravě, plán byl přejmenován na "návod", což mělo odrážet přechod od centrálního plánování na socialistickou tržní ekonomiku.
Premiér Wen Ťia-pao na zasedání parlamentu uvedl, že vláda chce udržet inflaci kolem čtyř procent a schodek rozpočtu na dvou procentech hrubého domácího produktu. Dalším cílem je sedmiprocentní průměrný ekonomický růst, což je o něco méně než pozoruhodných deset procent, na které byla Čína zvyklá z minulých let. Nicméně tentokrát má vše probíhat "spravedlivěji". Ministr financí Sie Sü-žen na zasedání parlamentu sliboval, že dvě třetiny rozpočtu země ve výši 5436 bilionů jüanů (827,6 miliardy dolarů), což představuje oproti loňsku růst o 12,5 procenta, půjdou na zvýšení životní úrovně. Vláda hodlá využít tyto peníze na zlepšení situace v zemědělství, v dopravě, v ochraně životního prostředí, zdravotnictví, školství a na vytváření nových pracovních míst.
Nespokojenost lidí v Číně není zdaleka tak rozšířená jako v revoltujících afrických a arabských zemích. V den dvacátého výročí událostí na náměstí Nebeského klidu k žádným masovým protestům v Pekingu nedošlo. Střední vrstva bohatne a neustále se zvětšuje, čas tráví nákupy, případně cestováním. Také dnešní čínští studenti by považovali stávkování v ulicích spíše za ztrátu času. Ten mohou využít například k přípravě na studium na amerických univerzitách, což je věc před dvaceti lety neslýchaná.
Západ uznává ekonomické úspěchy Číny dosažené v posledních desetiletích. Nicméně Pekingu doporučuje, aby prováděl postupně i politické liberalizační reformy, protože jejich odkládání dlouhodobě zasévá sémě potenciální nestability. Čína si však chce dělat věci po svém. Jakýkoli závan vůně jasmínu tam dnes není žádoucí.