Podle upravených údajů čínského statistického úřadu se Čína stala v roce 2007 třetí největší světovou ekonomikou a předstihla tak Německo. Hrubý domácí produkt Číny vzrostl v předloňském roce o plných třináct procent na 3,38 bilionu dolarů a absolutní výší překonal HDP německý, který podle průměrných kurzů pro rok 2007 činil 3,32 bilionu dolarů.
Cesta vzhůru
Čínská ekonomika prožívá obrovský růst od roku 1978, kdy tamní proreformní křídlo Komunistické strany Číny započalo s prováděním ekonomických reforem ve prospěch principů volného trhu. V současné době je její ekonomika sedmdesátkrát větší než před třiceti lety a za poslední tři roky velikostí předstihla Francii, Velkou Británii a podle nových údajů i Německo a zařadila se na třetí místo za USA a Japonsko.
"Toto číslo pouze potvrzuje fakt, že Čína je jedním z nejdůležitějších hráčů na globálním ekonomickém poli," prohlásil Huang Yiping, hlavní ekonom hongkongské pobočky skupiny Citygroup. Údaj byl přitom zveřejněn v okamžiku, kdy čínský ekonomický růst výrazně zpomaluje z důvodu prudkého propadu exportu způsobeného celosvětovým ochlazením poptávky. "Pokud Čína v příštích dvaceti letech poroste průměrným tempem z posledních deseti let a stejně se bude vést i americké ekonomice, stane se Čína do dvaceti let největší ekonomikou světa," uvedl Tim Condon, analytik singapurské pobočky banky ING. "Není pochyb o tom, že se tak stane, je pouze otázkou, kdy to bude," dodal. Přestože je Čína podle HDP na hlavu až na 132. místě na světě a tento údaj nedosahuje ani desetiny úrovně zmiňovaného Německa, podařilo se jí za posledních třicet let snížit počet lidí žijících pod hranicí chudoby o neuvěřitelných 300 milionů. Podle nových údajů země rovněž předstihla Japonsko a stala největším držitelem dolarových devizových rezerv, které loni dosáhly celkové výše téměř 653 miliard dolarů.
Tvrdé přistání v Číně je reálnou hrozbou?
Ne všichni světoví ekonomičtí experti se však shodnou.
Respektovaný ekonom a profesor Newyorské univerzity Nouriel Roubini se na svém blogu zamýšlí nad dnes zveřejněnými informacemi o růstu čínské ekonomiky. Číňané jeho tempo pro loňské čtvrté čtvrtletí spočítali na 6,8 procenta. Podle Roubiniho se však jedná o zavádějící údaj a domnívá se, že jedna z nejdynamičtějších ekonomik posledních let směřuje do recese.
Roubini opírá své tvrzení o rozdílnou metodiku vykazování růstu čínského HDP. Zatímco většina západník ekonomik včetně USA publikuje údaje o růstu HDP mezikvartálně, Čína je vykazuje meziročně. To může způsobit podstatné zkreslení čísla, protože například čtvrtletní prudký propad může být kompenzován růstem v předchozích třech kvartálech. Roubini se domnívá, že pokud by Čína počítala údaje o růstu stejně jako většina ostatních zemí, dospěla by za loňské poslední čtvrtletí přinejlepším ke stagnaci HDP. Tuto tezi potvrzují negativní data z čínské ekonomiky; prokazatelně klesající průmyslová výroba, která se na tamním produktu podílí asi 40 procenty, či klesající výroba elektrické energie. Index PMI, vypovídající o zdraví průmyslového sektoru, rovněž již pátým měsícem dosahuje hodnoty slabě nad 40, což indikuje další snižování průmyslové produkce v budoucnosti. Čína tedy podle všeho v brzké době vstoupí do recese, není-li již v ní. Oficiální čísla na tom nemohou nic změnit, dodává se špetkou hořké ironie Roubini.
Podle studie ratingové společnosti Fitch Ratings hrozí v letošním roce tvrdé přistání a sociální nepokoje. Tempo růstu hrubého domácího produktu v letošním roce bylo přehodnoceno na pouhých 6 procent, což by znamenalo nejslabší růst nejlidnatější světové země od roku 1990. Hlavním čínským problémem se v současnosti jeví hrozící nárůst nezaměstnanosti. Hlavní motory růstu, exportní aktivita a boom na trhu realit, jsou pro letošek v ohrožení.
Loni ztratilo práci až 4 miliony nájemních dělníků a studie banky Credit Suisse očekává dalších 5 milionu nezaměstnaných v tomto roce. Čína zažívá první nárůst nezaměstnanosti, nebo spíše "úpravu zaměstnanosti", od zavedení částečných tržních reforem v devadesátých letech minulého století. Letos ji tak mohou ohrozit i sociální nepokoje, protože čínský pracovní trh je velmi nepružný a zaměstnanost se bude do velké míry odvíjet od výše vládních výdajů.
Nezaměstnanost v rurálních oblastech se po odchodech dělníků z továren blíží deseti procentům, zatímco čínská vláda považuje za svůj cíl udržení nezaměstnanosti pod 8 procent.
Vláda zároveň proklamovala záměr podpořit exporty skrze protekcionistická opatření. Podle zahraničních ekonomických expertů si vládní představitelé chtějí udržet kontrolu nad stavem věcí, i kdyby výsledkem mělo být dramatické znehodnocení domácí měny a zlevnění čínských exportů ve světě. Takový postup by však ohrožoval celý světový obchod, protože by odstartoval vlnu protekcionistických opatření. Klíčem k udržení růstu by se tak měla stát tradiční opatření monetární i fiskální politiky, běžná v západním světě.
"Mezinárodní finanční krize se prohlubuje a šíří, a to má negativní dopady na domácí ekonomiku," komentoval čínský statistický úřad dnešní údaje. Vláda si klade za cíl dosáhnout letos osmiprocentního růstu, řada ekonomů však nevěří, že by Čína letos dosáhal vyššího růstu než 5-6 procent; to by bylo nejméně od roku 1990.
Ve čtvrtém čtvrtletí se růst hrubého domácího produktu Číny propadl na 6,8 procenta z devíti procent v předešlém čtvrtletí. Ekonomové čekali zpomalení na zhruba sedm procent. Osmiprocentní tempo růstu je všeobecně považované za minimální úroveň, kterou čínská ekonomika potřebuje, aby stačila vytvářet dostatek pracovních míst pro novou pracovní sílu. Čínská vláda se netají obavami z růstu nezaměstnanosti, který by mohl ohrozit sociální stabilitu země a legitimitu vládnoucí komunistické strany.