V roce 2000 se na amerických veřejných školách čínsky učilo asi pět tisíc studentů, v loňském roce jich bylo desetkrát více. V některých školách je o tuto výuku takový zájem, že se místa ve třídě přidělují loterií. Zájmu si všímá i federální vláda, která vynaložila 22 milionů dolarů na podporu výuky cizích jazyků. Nejde „jen“ o školní lavice. Nejnovějším trendem je ponořit do čínštiny děti odmalička. Americká elita začala vyhledávat čínské chůvy, které učí děti od toho nejútlejšího věku. Když se investiční magnát Jim Rogers (64) rozhodl připravit svou dceru Augustu (4) na budoucnost ve světě, ve kterém bude dominovat Čína, najal pro ni předloni čínskou chůvu („zbavte se dolaru, naučte děti čínsky a kupujte tolik zboží, kolik můžete“). Čínské chůvy dnes dominují v bohatých oblastech Manhattanu; k malé radosti francouzských chův, které stále častěji marně hledají zaměstnání. O francouzštinu, tradiční jazyk boháčů, nemá dnes nikdo zájem. Agentury nabízející čínské chůvy mají úplně jiný problém: chův se nedostává. Clifford Greenhouse z významné agentury Pavillion Agency říká, že pokud mu někdo sežene kvalifikovanou chůvu z Číny, obratem jí nabídne zaměstnání v jedné z deseti nejbohatších rodin New Yorku podle vlastního výběru. Platy vypadají podle toho, protože sto tisíc dolarů ročně není nic neobvyklého. Au Pair in America, jedna z největších agentur v oboru, neměla o čínskou chůvu až do roku 2004 zájem. Dnes má na seznamu 1400 zájemců o ně. Za podobné peníze ale rodiče vyžadují patřičnou protihodnotu. Američtí Číňané z čínských čtvrtí se ani nemusejí hlásit, protože mezi požadavky patří bez výhrad čistá mandarínština, o ostatní dialekty nemají Američané zájem. Nového trendu se začínají chytat i různí výrobci. Na trhu se objevily panenky, které mluví anglicky a čínsky, některé soukromé školy zase nabízejí výuku čínštiny pro tříleté děti. Nový trend se však neuchytil pouze ve Spojených státech: přeskočil už do Británie.