Jsou to piráti?

15.04. 2006 Reportáže, analýzy, rozhovory
Vztahy mezi Čínou a Amerikou již dlouhou dobu ovlivňuje debata na téma ochrany duševního vlastnictví. USA tvrdí, že ročně díky tomuto „čínskému sportu“ přichází až o 3,8 mld. USD.

/:Zatím se neblýská na zlé časy Peking se rozhodl vzhledem ke stupňovanému tlaku ze strany Washingtonu a neustálému nárůstu prodeje pirátsky vyrobeného zboží (viz např. případ motorek firmy Blata) udělat vstřícné gesto a zaměřil se na dodržování práv duševního vlastnictví. „Nestranný soud pro práva duševního vlastnictví byl pověřen důsledným řešením vzniklých případů“, řekl mluvčí vrchního soudu Sun Huapu, který dále apeloval na poškozené společnosti, aby neváhali využít právní obrany proti pirátství. Vlna aktivity vlády země středu, která se těší pověsti největšího producenta nepravého zboží různého druhu včetně knih, se šíří i po internetu. Veřejnost má možnost sledovat všechny případy týkající se pirátské výroby na zvláštních webbových stránkách. V minulém roce se k soudům dostalo na 505 případů a více jak 700 lidí bylo odsouzeno. Paradoxní je, že valnou část (cca 95%) plagiátorství tvoří napodobování čínských výrobků čínskými firmami. V únoru bylo v rámci razie proti online pirátství zrušeno zhruba 76 internetových stránek, které propagovaly ilegální produkty.

Čínské prozření

V nedávné době však došlo k nečekanému zvratu. U soudu týkajícího se padělků byla jednou ze stran sice opět Čína, ale tentokrát v pozici žalobce! Firma Netac, která sídlí v Shenzenu podala žalobu na společnost PNY Technologies z New Jersey. Předmětem sporu byl patent na externí paměťová zařízení (flash drives, key drives), jehož zneužitím utrpěl Nectac „významné ztráty“. Viceprezident Čínské asociace na ochranu patentů uvedl, že čím více budou samotné čínské firmy vyvíjet své patenty a uvědomovat si jejich cennost, tím se podnikatelské prostředí stane v zemi daleko citlivější k vynucování práv duševního vlastnictví. Zajímavý je i fakt, že americká vláda odhaduje náklady zahraničních firem spojené s padělky na 60 mld.USD, což se rovná částce ročních přímých zahraničních investic, které plynou ročně do ČLR.

Veronika Zdeňková
veronika.zdenkova@cinsky.cz

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.