Chen Shui-bian "ukončil" Radu a Program národního sjednocení

06.03. 2006 Reportáže, analýzy, rozhovory
V reakci na rozhodnutí Chen Shui-biana zahájily čínská pěchota, loďstvo i námořnictvo spojené manévry s názvem „Protiútok z hlubin“

Horký týden pro Taiwan, Čínu i USA" 27.2. taiwanský prezident Chen Shui-bian na zasedání rady národní bezpečnosti oznámil, že „ukončuje činnost“ Rady národního sjednocení a že se „přestává uplatňovat“ Program národního sjednocení. Chen Shui-bian zdůraznil, že tento krok neznamená změnu statutu quo. Řekl, že „je jen třeba respektovat svobodu volby 23 milionů Taiwanců a nevylučovat žádný směr vývoje formy vztahů mezi oběma břehy taiwanské úžiny, ale zároveň je třeba zamezit komukoliv, aby této svobodné volbě taiwanského lidu kladl nějaké předem dané předpoklady nebo konečné cíle.“ 28.2. čínský prezident a předseda ústřední vojenské komise Hu Jintao při setkání se švýcarským ministrem obrany Schmidtem řekl, že tento Chenův krok je „závažná hrozba“ pro zásadu jedné Číny a mír mezi oběma břehy a nebezpečný krok k samostatnosti Taiwanu. Dále řekl, že se strana a vláda bude dál snažit o uchování perspektivy mírového sjednocení, ale v žádném případě nedovolí odtržení Taiwanu. „Kdokoli, kdo chce zvrátit běh dějin, je odsouzen k porážce.“ Předtím zveřejnila prohlášení vládní Kancelář pro taiwanské záležitosti. V prohlášení se říká: „Vytrvalý odpor proti snahám Chen Shui-biana dosáhnout reformami ústavy de iure nezávsilosti Taiwanu je naším nejvýznamnějším a nejnaléhavějším úkolem. Chenovy kroky na cestě k nezávislosti a provokace konfliktu a srážek mezi oběma břehy přinese taiwanskému lidu pohromu. V prohlášení se však zmiňují i zájmy taiwanského lidu, říká se v něm, že „Taiwanští krajané jsou naši pokrevní bratři, snažíme se za všech okolností dívat na věci z jejich pozice a všemi způsoby ochránit jejich legitimní zájmy.“ Ve stejný den se americká vláda pokusila zmírnit napětí, když mluvčí Bílého domu vysvětlil, že Chenův krok nechápe jako zrušení Rady národního sjednocení a vnímá, že se taiwanský prezident přihlásil ke svým slibům z let 2000 a 2004, že nezmění status quo v taiwanské úžině. „Nadále také zdůrazňujeme, že pekingská vláda musí zahájit otevřený dialog s volenými zástupci Taiwanu.“ Předseda opoziční Národní strany (KMT) Ma Ying-jeou se následně poprvé vyjádřil pro vyvolání hlasování o odovolání Chen Shui-biana jako protestu proti zastavení činnosti Rady a platnosti Programu. Když Chen před měsícem poprvé hovořil o „Ukončení“, podal poslanec za KMT Ting Shou-chung návrh na jeho odvolání. Ma Ying-jeou se původně držel stranou, ale nyní přešel k aktivní podpoře. Počet poslaneckých podpisů pod návrhem už překročil povinný práh 55 (jedné čtvrtiny) a bude zařazen na pořad jednání příští schůze parlamentu 7.3. Pro jeho schválení je však třeba dvoutřetinová většina a celá opozice má jen těsnou nadpoloviční většinu, proto bude jeho prosazení „velice obtížné“. Opoziční strany se však chystají uspořádat sérii demonstrací, aby prezidentovi ukázaly veřejné mínění. 3.3. americká vláda dala najevo, že očekává od Chen Shui-biana vyjasnění, že „ukončení činnosti“ neznamená zrušení Rady a Programu a nemění status quo. Taiwanská strana na to reagovala prohlášením, že mezi USA a Taiwanem nejsou v tomto ohledu žádné rozpory, vznikla pouze „nedorozumění vlivem chybné interpretace některými sdělovacími prostředky“. Opoziční strany ale obvinily prezidenta ze hry se slovíčky. V reakci na rozhodnutí Chen Shui-biana zahájily čínská pěchota, loďstvo i námořnictvo spojené manévry s názvem „Protiútok z hlubin“. Deník ČLOA oznámil, že ve vojenských prostorech v Kantonu, Shenyangu, Chengdu a Pekingu se ukuteční společné cvičení všech tří složek čínské armády, v Kantonu se navíc uskutečnila zkouška nové počítačové sítě, spojující námořnictvo, pěchotu a letectvo. Na záběrech čínských médií je vidět vylodění tanků a obrněných transportérů z transportních lodí na mořském pobřeží. 4.3. viceprezidentka Anette Lu řekla, že USA celou věc špatně pochopily a vyzvala, aby se už o tématu přestalo vzrušeně přít. KMT téhož dne na schůzce okresních hejtmanů a primátorů v čele se svým předsedou Ma Ying-jeouem dospěla k závěru, že „jelikož prezidentská kancelář mate pojmy „ukončení“ a „zrušení“, čímž vyvolala obavy na celém světě, žádáme prezidenta, aby občanům okamžitě vysvětlil zcela jasně, zda po ukončení činnosti Rady a platnosti Programu Rada a Program nadále existují.“ Rada národního sjednocení byla založena v roce 1990 pro jednání s KS Číny. USA se drží zásady „Jedna Čína”, kterou přijaly ve třech společných prohlášeních s čínskou vládou i v Taiwan Relations Act z roku 1979, kterým soucvisel s uznáním ČLR a přerušením diplomatických styků s Taiwanem. USA proto nemají s Taiwanem smlouvu o vzájemné obraně, ale zavázaly se Taiwanu poskytovat vojenský materiál a přijít mu na pomoc v případě napadení. Průzkumy nedávají Chenovi za pravdu, jeho popularita klesla na historické minimum 28.2. zveřejnil taibeiský list China Times výsledky výzkumu veřejného mínění, které ukázaly, že nadpoloviční většina dotázaných je proti ukončení činnosti Rady a spokojenost s Chen Shuibianem klesla na historické minimum 24 %. „Ukončení“ podporuje jen 20 % respondentů, 51 % je proti. Velké množství dotázaných se navíc obává, že „Ukončení“ naruší vztahy s pevinou (47 %), s USA (46 %) a poškodí taiwanskou ekonomiku (53 %). Dále se ukázalo, že prosazování „Ukončení“ nijak nepomohlo Chen Shui-bianovi obnovit důvěru u voličů, protože pouze 24 % je s ním spokojených, 53 % vyjádřilo nespokojenost a 23 % se nevjádřilo. To je nejnižší spokojenost s taiwanským prezidentem za zhruba 20 let provádění výzkumů. Chenova podpora se z počátku pohybovala kolem 40 %, ale loni v souvislosti se sérií korupčních skandálů klesla pod 30 % a nyní je rekordně nízká. Průzkum také ukázal, že udržení statutu quo se stále těší největší podpoře (46 %). Pro nezávislost je jen kolem 20 %, pro sjednocení s pevninou 15 %. To zcela odpovídá dlouhobému trendu, „Ukončení“ nepřineslo žádnou změnu. Čínské znění článku naleznete zde .

Jiří Hudeček
jiri.hudecek@cinsky.cz

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.