Za druhé dítě zaplatíš!

13.01. 2006 Reportáže, analýzy, rozhovory
Zhang Yulan, matka jeden a půl roční dcery, porodila syna poté, co utekla od nuceného potratu. Od poloviny sedmdesátých let politika jednoho dítěte dovoluje manželům v městech mít jedno dítě. Rolníci mohou mít druhé dítě o čtyři roky později, pokud jejich první dítě je dívka. Kdyby tato politika nebyla přijata, podle Organizace spojených národů by obyvatelstvo Číny vzrostlo každoročně o 100 milionů.

Mnoho synů, mnoho štestí

Mít syna si přeje každá čínská rodina žijící na vesnici. To se však netýkalo rodiny z provincie Hunan. Narození syna Hu Jiapenga ukazuje, s čím se rodina potýkala.Jeho otec Hu Houwen (26) hned po narození byl propuštěn a měl uhradit pokutu ve výši 45 000 yuanů. Jeho 300 spolupracovníků to pocítilo na výplatě. Přišli totiž o čtvtletní prémie. „Je to proto, že jsem porušil politiku jednoho dítěte v naší zemi. Už mám jednu dceru, Hu Jiamei,“ řekl pan Hu. Také se omluvil všem svým spolupracovníkům. „Můj nadřízený byl obviněn ze zanedbání povinnosti, protože tomu nezabránil,“ pokračoval pan Hu. Podle předpisů Hunanské provinční komise pro plánovaní rodičovství jsou vedoucí všech správních orgánů odpovědni za dodržování politiky jednoho dítěte. Porušení znamená krácení prémií a ztrátu možnosti povýšení. Manželé také přišli o členství ve straně. Nicméně pan Hu tohoto činu nelituje. Sám přiznává: „V porovnání s tím, čím si prošla jeho žena, Zhang Yulan (26), jsou všechny ztráty minimální. Protrpěla si víc než já a moji spolupracovníci.“ Její trápení začalo, když se na ultrazvukovém vyšetření dozvěděla, že bude mít syna. „Jako žena z rolnické rodiny mám povinnost porodit syna,“ řekla Zhang Yulan. I když jsou v Číně testy, které odhalují pohlaví embrya zakázané, řada rolnických rodin tajně tyto drahé testy podstupuje. Aby nevyšlo najevo její těhotenství, ukrývala se po dobu pěti měsíců v sousední provincii Jiangxi. V osmém měsíci ji našli a poslali do nemocnice k nucenému potratu. „Utekla jsem od operačního stolu, běžela jsem s mým břichem bosa až do Jiangxi,“ řekla. „Aby mě znova nechytili, porodila jsem císařským řezem o měsíc dříve v malé klinice, protože žádná nemocnice v mé rodné provincii Hunan by mě nepřijala,“ pokračovala paní Zhang.

Holčičky jsou řešením

Podobný osud potkal manželé Tang Jian a Liu Guixiang z vesnice Cangfang v provincii Hunan. Paní Liu byla také nucena přijít o osmiměsíční plod poté, co ji našli, když se schovávala. „Měli jsme právo mít další dítě, protože naše první je děvče. Ale žena otěhotněla, když naši dceři bylo pouze tři, ne čtyři,“ řekl pan Tang. Profesor Lu Jiehua z Institutu pro výzkum obyvatelstva Pekingské university řekl, že počínání Liuyanských pracovníků bylo nezákonné v takovém stádiu těhotenství. Také přičítal vinu nesprávnému tradičnímu pojetí na venkově, které stále klade důraz na výchovu synů, jenž má zabezpečit starší generaci. „Za tento stav je odpovědný nedostatek sociálních podpor starých obyvatel zejména na venkově,“ shrnuje Lu. Nucené potraty se staly běžným prostředkem v těch oblastech Číny, kde hrozba lišení prémií v zaměstnání a zastavení profesního růstu nejsou účinné. Důvodem je v těchto regionech zejména malá gramotnost venkovského obyvatelstva nebo i relativní přílišná nezávislost vesnických rodin na státem a komunistickou stranou kontrolovaných podnicích. Zbývá dodat, že jakkoliv jsou pro evropskou civilizaci 21.století takovéto metody drakonické, má Čína určitá specifika, a to i v takovýchto zdánlivě všelidsky a humanisticky jednoznačných otázkách jako je právo na vlastní dítě. Proč? Nekontrolovatelný růst populace by totiž mohl nejen ohrozit stabilitu v sociální oblasti, ale i zázračný ekonomický růst. Ten řadí zemi mezi nejvíce prosperující ekonomiky na planetě. Takovýto image by mohl dostat vážné trhliny. Už beztoho někteři ekonomové a sociologové rádi poukazují na to, že žebříček HDP při vyjádření v přepočtu na jednoho obyvatele stále řadí Čínu na jedno z posledních míst, konkrétně na 117. pozici mezi Peru a Swaziland.

Podle zahraničních materiálů: Dagmar Pavlasov?
dagmar.pavlasov@cinsky.cz

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.