Cesta čínského premiéra Wen Ťia-paa po Evropě

10.12. 2005 Reportáže, analýzy, rozhovory
Evropské zastávky čínského premiéra

FRANCIE (4.-7. prosince) Hlavním evropským spojencem Číňanů jsou Francouzi, což se projevuje i na obchodu mezi oběma zeměmi. Čínský premiér Wen Ťia-pao (Wen Jiabao) zde už včera uzavřel dohodu na nákup 150 letadel Airbus A320. Přesná výše kontraktu nebyla zveřejněna, bezpochyby však jde o miliardy eur. Obě strany se dohodly i na dalších formách ekonomické spolupráce. Wen Ťia-pao, předseda čínské vlády, podepsal při oficiální návštěvě ve Francii 16 kontraktů, dohod a protokolů. Dominuje jim rekordní objednávka 150 letounů Airbus A 320. Celková hodnota je podle ceníku výrobce, dceřiné společnosti evropského konsorcia EADS, odhadována na 8,3 miliardy eur. "Abychom koupili jeden Airbus, musíme vyvézt 800 milionů košil," poznamenal v narážce na obavy Evropské unie ze záplavy čínského textilu ministr zahraničního obchodu Po Si-laj. Čínský premiér dále parafoval dohody se společnostmi Eurocopter (vývoj vrtulníku), Alcatel (telekomunikační družice) i protokol o dodávce rychlovlaku. Záplava kontraktů potvrzuje obratnost, s jakou Čína využívá svoji rostoucí ekonomickou sílu. Nákupy jsou doprovázeny transfery technologií - Airbus by měl v Číně v roce 2008 otevřít montovnu A 320. Budoucnost francouzsko-čínských ekonomických vztahů spočívá ve špičkových technologiích, upozornil Wen. Jinými slovy: něco za něco. Podle premiéra de Villepina jsou kontrakty součástí dlouhodobého průmyslového a technologického partnerství, jež chce Francie navázat s "říší středu". Paříž podporuje zrušení embarga EU na vývoz zbraní do Číny. Otevřený zůstává "obchod století": Wen Ťia-pao žádá výhodnější podmínky koupě technologií za 43 miliard eur pro dvě desítky jaderných elektráren, jež hodlá jeho země vybudovat do roku 2020. Soupeři v duelu jsou francouzská Areva a americký Westinghouse. SLOVENSKO (7.-8. prosince) Wen Ťia-pao bude prvním čínským premiérem, který navštíví samostatné Slovensko. Očekává se podpis rámcových ekonomických dohod. ČESKO (8.-9. prosince) Praha se v itineráři premiéra komunistické Číny ocitá poprvé od roku 1987. Wen Ťia-pao, který byl tehdy shodou okolností také členem čínské delegace, by měl v Česku uzavřít rámcové ekonomické smlouvy. Současný čínský premiér měl do Česka dorazit už v říjnu, cesta byla ale o téměř dva měsíce odložena.

Smlouva o ochraně investic mezi Českou republikou a Čínou

kterou 8.12.2005 podepsali premiéři Číny a ČR, je přinejmenším sporná. Znění dohody je výhodnější pro čínskou stranu, i když již ne o tolik jako v úpravě předešlé. „Ve smlouvě zůstávají stále věci, které může dělat Čína, ale náš stát ne,“ stěžuje si generální manažer Koh-i-noor Čína Vlastislav Bříza. Čínská strana si totiž podle něho vyhrazuje právo kontrolovat odliv zisků českých firem ze své země a v případě sporu s českou firmou může Čína případ nejdříve posoudit podle svého práva. Jablkem sváru se navíc mezi českými politiky stal článek dohody o základních bezpečnostních zájmech, který je součástí evropského práva. Tento článek se kvůli nátlaku čínské strany nepovedlo do dohody zanést, což by mohlo Česku přinést velké problémy. Pokud by se například Rada EU rozhodla s Čínou pozastavit hospodářské vztahy, ČR je povinna učinit totéž, jinak ji ze strany unie hrozí sankce. Podle ministerstva financí však schválením dohody nevznikl žádný rozpor vzhledem k závazkům Česka k EU. Dohoda musí být ještě ratifikována parlamentem. Klíčová je podpora menších koaličních stran, která však není jistá. Například lidovecký ministr zahraničí Cyril Svoboda se vyjádřil, že se hlasování zdrží. PORTUGALSKO (9.-10. prosince) Během dvoudenní návštěvy se Portugalsku dostane zvláštní čínské výsady - označení za „strategického partnera“ Pekingu. Doposud se tohoto „ocenění“ v Evropě dočkali Britové, Francouzi, Němci a Španělé.

Zdroj: Lidové noviny, Ekonom, Euro, ČTK

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.