Na pražském ruzyňském letišti přistál po poledni čínský premiér Wen Ťia-pao. Do České repupliky přijíždí takto vysoce postavený čínský představitel na vůbec první návštěvu.
Naposledy navšívil tehdy ještě komunistické Československo generální tajemník KS Číny Zhao Ziyang v roce 1987. Wen Ťia-pao byl jako vedoucí kanceláře ústředního výboru komunistické strany členem jeho delegace.
Na zahradě úřadu vlády Wen Jiabaa za obrovského zájmu domácích i zahraničních novinářů přivítal předseda české vlády Jiří Paroubek, který dvoudenní cestu považuje za "návštěvu roku".
Před Strakovou akademií čekali na jednoho z nevlivnějších politiků světa také příznivci meditačního hnutí Falungong, kteří už v poledne zahájili před čínským velvyslanectvím čtyřiadvacetihodinový protest proti pronásledování svých kolegů komunistickým režimem. Čínský premiér ale kritiky své vlády zřejmě neviděl, do sídla českých premiérů přijel stejně jako jiné zahraniční návštěvy vedlejších vchodem.
Kdo je Wen Jiabao
Wen Jiabao je považován za představitele nového typu komunistických vůdců. Dokáže jednat se Západem, je pragmatický a nebere příliš ohled na tradiční doktríny komunismu. Pod jeho vládou se tak Čína stává zvláštní kombinací dravého kapitalismu se starou komunistickou ideologií. Čínský premiér stál na začátku ekonomických reforem, které učinily z Číny jednoho z nejdůležitějších hráčů světové politiky.
Wen Jiabao se narodil v září 1942 v Tianjinu. Vystudoval geologii na univerzitě v Pekingu, v praxi začal nejdříve jako geologický technik, postupně se ale vypracoval až na ředitele největší geologické společnosti v provincii Gansu. Ve svých dvaceti třech letech vstoupil do Čínské komunistické strany. O rok později, 1966, začala v Číně tzv. kulturní revoluce - program násilného potlačování tradiční čínské kultury, během něhož zahynuly milióny obyvatel. Toto období je dnes v Číně oficiálně odsouzeno.
Wenův mocenský vzestup
V mocenské hierarchii stoupal Wen velmi rychle. V roce 1983 se stal prvním náměstkem ministra geologie a minerálních zdrojů, v roce 1987 vydobyl pozici kandidáta ústředního výboru komunistické strany. S generálním tajemníkem Zhao Ziyangem nebyl v osmdesátých letech jenom v Československu, ale v roce 1989 také na náměstí Tiananmen. Šel s ním tehdy vyslechnout protestující studenty. Po masakru, který se náměstí z popudu komunistické strany odehrál, ale zůstal i nadále ve funkci.
V roce 1997 získal místo člena stáleho výboru politbyra ÚV KS Číny, v roce 1998 se stal vicepremiérem. V březnu 2003 pak byl zvolen předsedou Státní rady, jak se čínská vláda oficiálně nazývá.
Ekonomika a lidská práva
S českým premiérem Paroubkem bude Wen jednat především o ekonomických otázkách. Dnes v podvečer by měla být podepsána dohoda o podpoře a ochraně investic mezi Českem a Čínou, která nahradí podobnou smlouvu z roku 1991. Podle ministerstva financí však není tato dohoda pro Česko jednoznačně výhodná, může být dokonce v rozporu s právem EU.
Mohla by tak Českou republiku vystavit sankcím EU nebo možnosti mezinárodních arbitráží s čínskými investory. Evropské legislativě odporuje především chybějící odstavec o bezpečnosti, který dává členským zemím EU možnost ukončit obchody v Číně, pokud by mělo dojít k vážnému ohrožení jejich ekonomik. Česká vláda na vypuštění tohoto odstavce po čínském tlaku přistoupila.
Dalším tématem společného setkání premiérů by mělo být dodržování lidských práv v Číně. Vedoucí úřadu vlády Ivan Přikryl informoval o tom, že odstavec o této věci by měl být i ve společné deklaraci, kterou Paroubek a Wen na závěr rokování podepíší. K tomu, aby se čínského premiéra na otázku lidských práv zeptal, vyzvaly včera i mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International a mezinárodní výbor Olympic Watch.
Paroubek by se podle nich měl zajímat hlavně o to, kdy Čína ratifikuje Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Ten Peking sice před sedmi lety podepsal, ale dodnes jej neuvedl v život. Podobnou výzvu předali českému šéfovi vlády i studenti Univerzity Kartovy. Chtějí, aby se svého protějšku zeptal, kdy dojde k prošetření událostí na Tiananmen v roce 1989.