Eurasijské překvapení: Šanghajská skupina sílí

09.11. 2005 Reportáže, analýzy, rozhovory
Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS, angl. SCO, rus. ШОС:) sdružuje jaderně mocnosti, v nichž žije polovina lidstva. Je obřím rostoucím trhem a je bohatá na suroviny.

Šanghajská organizace pro spolupráci

Zajišťuje regionální bezpečnost, brání se před Islámským terorismem, ale také podporuje ekonomickou spolupráci. Na posledním summitu v říjnu 2005 v Moskvě bylo mimo jiné projednáno propojení bankovních ústavů členských států.Jednací řečí ŠOS Je ruština a čínština. Šanghajskou organizaci pro spolupráci (ŠOS) založila roku 1996 smlouva o prohloubení vojenské důvěry v pohraničních regionech. Původní pětku (Čína, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán) roku 2001 doplnil Uzbekistán. Na posledním summitu ŠOS začátkem července získaly pozoro- vatelský status (rán, Indie a Pákistán. Žádost USA, aby se směly summitu zúčastnit, byla odmítnuta, a naopak byly vyzvány, aby vyklidily základny ve Střední Asii. Uzbekistán již smlouvu s USA vypověděl.

Historie ŠOS

1996V Šanghaji podepsána smlouva o prohloubení vojenské důvěry v hraničních oblastech ("Šanghajská pětka"). 1997Smlouva o omezení vojenských sil v hraničních oblastech. 2001Původní pětku (Čína, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán) doplnil Uzbekistán. 15. června 2001 vydána deklarace o zřízení ŠOS. 2004Pozorovatelský status získalo Mongolsko. 2005Pozorovatelský status získaly Irán, Indie a Pákistán. Žádost USA, aby se směly summitu zúčastnit, byla odmítnuta, naopak byly vyzvány, aby vyklidily základny ve Střední Asii. Uzbekistán již smlouvu s USA vypověděl (viz TÝDEN č. 32 a 42/05).

Členové

stát / rozloha (mil. km2) / obyvatel (mil.) / vojáků Rusko 17 / 144 / 1,2 Čína 9,6 / 1300 / 2,25 Kazachstán 2,7 / 15 / 0,066 Kyrgyzstán 0,2 /5 /0,010 Tádžikistán 0,143 / 6,5 / 0,012 Uzbekistán 0,450 / 27 / 0,068

Pozorovatelé

Mongolsko 1,6 / 2,7 / 0,011 Írán 1,6 / 70 / 0,9 Indie 3,3 / 1100 / 1,3 Pákistán 0,8 / 157 / 0,6

týden

Další články

Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.

V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.

Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…

Tento web používá soubory cookie k poskytování služeb a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.