V ekonomice přicházejí události později, než předpokládáte, ale pak se valí rychleji, než čekáte," řekl jednou slavný německý ekonom Rudi Dornbusch. Minulý týden, který začal "černým pondělkem" na čínské burze a pokračoval odhalováním křehké rovnováhy globální ekonomiky a limitů čínského modelu státního kapitalismu, mu dal za pravdu. Stali jsme se svědky paniky čínských investorů, řetězové reakce ve světě a náhlého prozření, že dvouciferný hospodářský růst Číny, který táhl světovou ekonomiku a byl jedním ze zdrojů německého úspěchu, končí. Samozřejmě to ještě neznamená, že svět je na prahu podobné krize jako v roce 2008. I když ale čínský režim domácí turbulence zvládne, Západ zjišťuje, že nemá rezervy, které by mu pomohly hladce se vyrovnat s menší čínskou poptávkou po jeho zboží. To může ohrozit už tak křehký hospodářský růst v Evropě. Tradiční páky jako investiční stimuly nebo snížení úrokových sazeb totiž nemůže použít, protože je zadlužen po uši a sazby jsou už prakticky na nule. Během jednoho týdne také padl mýtus o státním kapitalismu, který se stal za poslední čtvrtstoletí sebevědomým vyzyvatelem Západu a byl nadějnou alternativou pro mnohé politiky ve světě, kteří pohrdají demokracií. Ukázalo se, že valná část "zázračného" čínského růstu v posledním desetiletí byla tažena na úvěr (dluh od roku 2007 vzrostl ze sedmi na dvacet osm bilionů dolarů) a investicemi, jež často neměly logiku. Ve snaze uklidnit domácí akciové trhy prokázali čínští vůdci podivuhodnou bezradnost a nepochopení toho, jak fungují tržní síly. Je příznačné, že koncem týdne začaly akciové trhy v Asii opět růst hlavně díky vysokému růstu americké ekonomiky.
More articles
Co znamenají čínské barvy
05.06. 2005Proč se české nevěsty strojí do bílých šatů? Protože je to barva čistoty. Proč smuteční hosté chodí v černé? Protože je to barva smrti a zármutku. Podobně zelená symbolizuje pro Evropany naději a nový život, červená lásku a blankytná nevinnost. Stejně významné jsou barvy i v Číně. Některé významy a způsoby jejich použití se ale od evropských liší.
První Nobelova cena pro čínského spisovatele
05.06. 2005V Číně byla Nobelova cena vždy ostře sledována jako výraz světového uznání národním literaturám. Skutečnost, že se této pocty až do minulého týdne nedostalo žádnému spisovateli z Číny, se vší její bohatou literární tradicí a významem, přičítaným slovesným uměním, byla pro čínské intelektuály trpkou připomínkou neplnoprávného postavení jejich vlasti na pomyslné stupnici světových kultur v moderní době.
Křesťané a komunisté v Číně
05.06. 2005Letos v létě uplynulo vice než sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny,…